Budiž zářivka! Do koše ale nepatří…
Zářivky jsou s námi přes 50 let
Zářivky jsou nízkotlaké rtuťové výbojky. Pokud nemáme technické vzdělání, moc nám to neřekne. V překladu to znamená, že tento zdroj světla ukrývá ve svém skleněném těle elektrody, které za pomoci rtutě a jiných chemických látek vytvářejí výboj s ultrafialovým světlem, který přes stěnu trubice pokryté luminoforem září viditelným světlem. Znamená to tedy, že svítíme!
Takto svítí zářivky v ČR už od 50. let 20. století, kdy je začala vyrábět Tesla Holešovice. Postupně se s každým dalším desetiletím prototypy zdokonalovaly.
Důležité bylo například vyřešit ukládání rtuťových sloučenin – to se projevuje zčernáním konců zářivek. To jistě všichni pamatujeme například ze škol nebo tělocvičen.
Zářivky patří i dnes mezi nejčastější elektroodpad vyprodukovaný českými domácnostmi.
Věděli jste, že je několik druhů zářivek?
Jednoduché dělení je řadí mezi klasické rovné lineární, tvarované (např. do tvaru písmene U), kompaktní třeba ve tvaru spirály a speciálně upravené (např. barevně nebo s UV zářením). Není tedy zářivka jako zářivka! Princip rtuťové výbojky je ale u všech stejný.
Na co si dát u zářivek pozor?
Možná se ptáte, jaký je rozdíl mezi žárovkou a zářivkou? V podstatě značný. Kromě rozdílného technického řešení jde i o jejich výkon.
V porovnání s klasickou žárovkou má zářivka až o 80 % nižší spotřebu energie a podle tabulek až 10× delší životnost.
Zářivky a žárovky se liší také, co se jejich osudu týká poté, co doslouží. Zatímco běžné žárovky neobsahují žádné škodlivé látky, a můžeme je tak s klidem v duši hodit do koše se směsným odpadem, příběh zářivky je naprosto odlišný.
Právě přítomnost rtuti a toxického luminoforu ji oprávněně řadí do škatulky nebezpečného odpadu, a pokud chceme zářivku vyhodit, musíme s ní podle toho zacházet.
Zdroj: Thinkstock.com.
Kam tedy vyhodit zářivku?
Do běžného barevného kontejneru na tříděný odpad nepatří ani jedna. Možností, co s nimi, ale máme dokonce několik!
Ideálním řešením je odnést zářivku tam, kde jsme ji zakoupili. Elektra, hobby centra, ale i školy a některé instituce mají možnost speciálního sběru zářivek – jedná se o tzv. sběrná místa, odkud pak putují k bezpečné likvidaci.
Věděli jste, že se ze zářivek dají recyklovat i jednotlivé další komponenty, jako například hliník, mosaz a sklo?
Je ve vašem zájmu, aby se rtuť nedostala do přírody, a především do vody, kde může způsobit značné škody.