Jak třídit odpad v obcích a městech?

Městské třídění na pohodičku

Znáš to. Slezeš schody ze čtvrtého patra, Blažková z druhého ti přidrží vstupní dveře a uklidní svého mopslíka, který tě ráno co ráno budí nepředstavitelným štěkáním.

Trasu ke kontejnerům na třídění odpadu znáš zpaměti. Není to žádný maraton ani orientační běh. Bezmyšlenkovitě míříš na to dobře známé místo, odklopíš dekl, zahodíš pytel s odpadky a dál už se nestaráš. O to už se postarají jiní.
Kdyby byl náhodou „konťák“ plný, tak jednoduše vyrazíš k třídicímu hnízdu o kousek dál.

Teď si ale představ, že k tomu, abys mohl vyhodit kelímky od jogurtu a petky od koly z včerejší akce, musíš přeci jen ujít nějaký ten kousek světa kraj…

Zdroj: Samosebou.cz.

Je třídění odpadu na vesnici fuška?

Kdo někdy vyrůstal na vesnici nebo tráví hodně času na chalupě, měl by uznat, že doby, kdy u pošty stál jeden kontejner na sklo a jeden na plast, jsou naštěstí již dávno pryč. Dnes můžou obyvatelé menších obcí poměrně běžně třídit i méně obvyklé druhy odpadu, jako jsou nápojové kartony, kovy nebo třeba textil.

V některých osvícených vískách se začínají objevovat dokonce i kontejnery na jedlé tuky a oleje. Ty se mohou hodit zvláště po Vánocích, kdy končí hektolitry oleje nesmyslně v odpadních vodách, nebo dokonce vylité kdesi za lesem. Ne vždy tomu tak ale bylo.

Zdroj: Samosebou.cz.

Na houby, nebo odpadky?

Když si člověk vzpomene na divoká devadesátá léta, začnou se postupně vybavovat různé vzpomínky, kdy nejeden z nás objevil na houbách v lese místo hříbků a pár babek spíše nelegální skládku odpadu. Boty, konzervy, sklenice, kovové díly, plasty, pleny, pneumatiky – prostě všechno, co se dotyčnému „nehodilo do krámu“.
Na vsi ani poblíž nebyl žádný kontejner, tak člověk vzal fichtla, pytle hodil za řídítka a odvezl všechen čurbes, co se za měsíc doma shromáždil, někam hluboko do lesa. Zvrácené, co?

V dnešní době už nepředstavitelné a díky všem možným bohům i trestné. Doba letí kupředu, ekologická výchova se probírá už i ve školkách a lidé si začínají přírody více vážit.
Tyto a mnohé další faktory zapříčinily zvýšený počet kontejnerů po vsích a obcích v celé České republice.
Dnes už není neobvyklé potkat babičku, jak plná elánu sešlapuje před kontejnerem  PET láhve, a tak se nabízí možnost poskytnout jí s radostí gentlemanskou výpomoc. Třídění odpadků je už prostě normální – i na vesnici.

Z chaty bez odpadků nelez

S fenoménem třídění odpadů na vesnicích se pojí další komplikace, kterou zná zřejmě každý, kdo vyznává ten krásný český kult, který tak proslavili Josef Kemr a Jiří Sovák v oblíbeném seriálu.
Samozřejmě jde o chalupaření, chcete-li chataření. Krásná příroda, klid, voda, lesy, pole, pohodička.

Jenže doba se trošku posunula a vodu z místní tůňky vystřídala balená voda v PET láhvích, pivo z místní hospůdky se už nenosí v bandasce nebo ve džbánech, ale kupuje se raději basa piv v hypermarketu a nalámané větvičky z poražené břízky vystřídaly brikety prodávané v papírových obalech.

A teď babo raď! Kam s těmi všemi odpady?
Chatové oblasti mívají zpravidla jedno centrální místo, kde jsou umístěny barevné kontejnery. Nabízí se otázka: Není to málo
Kontejnery bývají často přeplněné a chataři tak mnohdy nemají kam odpady odvézt. Ti uvědomělí naloží odpad do auta a odvezou ho k nejbližším kontejnerům, ti méně uvědomělí je pak nechají u chaty a věří v dobrosrdečnost dalších návštěvníků.

Jak to tedy s tříděním odpadu na vesnici je v dnešní době? Sečteno podtrženo se dá říci, že třídění na vesnici ušlo zhruba tak daleko, jako Forrest Gump uběhl přes USA.
Místa s kontejnery se na vesnicích rozrůstají, kontejnery přibývají, třídí se různý odpad, nicméně i tato oblast je něčím, na čem se dá rozhodně ještě zapracovat. Jako to je ostatně se vším.

Tož třídění zdar, ať jsi měšťák, vesan, nebo chatař, protože to má smysl!