Zdroj: Samosebou.cz

MOŘE PLASTŮ V OCEÁNECH

Celé ostrovy volně plujících plastů hyzdí světové oceány. Celkem se jedná o více než 268 000 tun plastového odpadu. A to jde pouze o váhu plastů plovoucích na hladině, celkové množství plastů včetně těch na dně moře, je odhadem 150 milionů tun! To je solidní množství, že? A pro ty z vás, kteří si to stále nedokáží představit – jedná se o 5,2 bilionu plastových kusů! To už zní spíš jako sci-fi, smutné sci-fi. Pojďme se vydat po hladině oceánů a po stopách plastu se ponořme až ke dnu.

Plasty, kam se potopíš

Alarmující stav moří a oceánů zjistili během celkem 24 výprav realizovaných v letech 2007 až 2013 vědci v čele s oceánografem Marcusem Eriksenem. A to pozor! Jedná se pouze o plasty, které plují po hladině.

Další studie totiž odhadují, že až 70 % plastů končí na mořském dně, a to dokonce až 6 000 metrů pod hladinou. Najít plastovou tašku se podařilo i v nejhlubším místě planety – v Mariánském příkopě – nebo na nejopuštěnějším místě na Zemi, v tichomořské oblasti Point Nemo, kde plave až 26 kusů plastu na metr krychlový…

ZAJÍMAVOST

Nejvyšší znečištění plastovým odpadem nalezneme na severní polokouli, konkrétně v severní části Tichého oceánu.
Na jižní polokouli je pak nejznečištěnějším místem Indický oceán. Zde nalezneme více plastů než v jižní části Atlantiku a Pacifiku dohromady.

Ostrovy z plastového odpadu

Jistě jste někdy slyšeli o Velké tichomořské odpadkové skvrně, která si „brázdí“ vody Tichého oceánu. Jedná se o těžko uvěřitelných 96 400 tun plastového odpadu (1 990 mld. kusů plastu). Není to však jediný „vytvořený“ ostrov z odpadků, ale je největší.
Celkem jich je totiž šest – tedy alespoň těch, o kterých v současné době víme.

Co do velikosti následuje ostrov v Indickém oceánu (59 130 tun, 1 300 mld. kusů), těsně stíhaný ostrovem v severním Atlantiku (56 470 tun, 930 mld. kusů). Další ostrovy nalezneme ve Středozemním moři (23 150 tun, 247 mld. kusů), v jižní části Tichého oceánu (21 020 tun, 491 mld. kusů) a v jižním Atlantiku (12 780 tun, 297 mld. kusů).

Kde se v moři bere plastový odpad?

Více než polovina všech plastů, které skončí v mořích, pochází z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska či Vietnamu. Tři čtvrtiny plastu pocházejícího z těchto zemí je odpad, který lidé jen tak vyhodí ven. Většina lidí totiž nemá možnost využívat komplexní systém pro zpětný odběr obalů, jako je tomu v ČR. Mezi hříšníky ale patří i vyspělé státy – nejvýše postavenou zemí v žebříčku jsou na dvacátém místě Spojené státy.

Neházejme však veškerou vinu na jiné kontinenty. Ani lidé v některých evropských státech se příliš neobtěžují s tříděním odpadu, který by pak mohl být recyklován. Pro zajímavost, systém třídění odpadu stále nemá Řecko.

 

more_ocean_odpad_plast_jednorazovy_pet

Zdroj: Samosebou.cz

 

Jakým způsobem se ale plastový odpad do moře dostává?

Německá studie z loňského roku uvádí, že 90 % veškerého plastu přitéká do oceánů z deseti velkých řek. Osm z nich nalezneme v Asii a dvě (Nil a Niger) v Africe.

Nezanedbatelné množství plastů se navíc do oceánů a moří dostává následkem přírodních katastrof.
Časopis Scientific Reports odhaduje, že např. zemětřesení v Japonsku v roce 2011 má na svědomí až 20 % veškerého plastu, který se v oceánech za poslední roky nashromáždil.


S jakým plastem si nejčastěji zaplaveme?

Ptáte se, jaký druh plastového odpadu hraje v mořích prim? Možná budete překvapeni, ale nejčastějším úlovkem autorů studie Plastic Pollution in the World’s Oceans jsou kuličky z deodorantů.
U větších kusů se pak jedná o zubní kartáčky, skákací míče, plastové láhve a pantofle. Velmi častým nálezem jsou i poztrácené rybářské sítě a vybavení.

Mikroplasty = maxiproblém

Největší zastoupení ve znečištění oceánů mají paradoxně ty nejmenší plasty – mikroplasty – tedy částečky, jejichž průměr je menší než 5 milimetrů (od 5 milimetrů do cca 100 nanometrů).
Mikroplasty tvoří celých 92 % z více než pěti bilionů kusů plastového odpadu. Tragédií je, že mikroplasty jsou všude. Dokonce i v tělech mořských živočichů, kteří pak končí na našich talířích. Podle posledních průzkumů je nalezneme i v 80 % kohoutkové vody ve světě.

Jak proti tomu bojovat?

Jednoduchá rovnice: velký vliv má omezení používání plastů. Mnoho zemí a společností již přistoupilo k regulaci některých jednorázových plastových výrobků, případně k jejich naprostému nahrazení šetrnější variantou. V poslední době se jedná například o omezení používání jednorázových brček, nádobí a jiných výrobků.
TIP: Jak nahradit jednorázová brčka, poradíme v článkuAlternativy plastových brček existují a je z čeho vybírat!.

Další příklady jsou nasnadě – igelitové tašky – ty byly nejen v ČR zpoplatněny. V některých zemích platí dokonce absolutní zákaz jejich používání. V Keni se tak například za použití igelitky můžete dostat až do vězení.

 

Jako zajímavost a pozitivní zprávu na závěr uvedeme, že v době docela nedávné vyplul směrem k Velké tichomořské odpadkové skvrně systém na sběr plastového odpadu, který si klade jediný cíl – vyčistit do pěti let polovinu této obří skvrny.

Nastavení souborů cookie

Samosebou.cz Vám přináší informace ze světa třídění a recyklace odpadu. Díky přijmutí cookies víme, jaký obsah Vás zajímá a můžeme se tak na tato témata více zaměřit. Vaše důvěra, pro nás moc znamená, děkujeme. Pro podrobnější informace o cookies a nastavení můžete zjistit na odkazu „Nastavení cookies“. Na stejném odkazu můžete Vaši volbu kdykoli upravit (najdete jej v dolní části webové stránky Samosebou.cz). Podrobnější informace o zpracování Vašich osobních údajů najdete v Zásadách ochrany osobních údajů a používání souborů cookies.

Nastavení souborů cookie

Nastavení můžeš kdykoli změnit v nabídce „Nastavení cookies“ v dolní části stránky.