Jak je to se sběrem víček z PET láhví?
Jestliže se někdo nevyzná v řeckých bájích a pověstech, pak vězte, že mytologie spojená s plastovými víčky je minimálně ještě o stupeň záhadnější. Jistě vám neunikly krabice ve školách či v práci narvané až po okraj pestrobarevnou směsí plastových uzávěrů na láhve. I sociální sítě praskají ve švech! Výzvy ke sběru plastových víček pro dobročinné účely už člověk snad ani nevnímá. Vyplatí se sběr vůbec? Zvednout víčka, mrkneme na to!
Sběr plastových víček pro dobročinné účely – má to smysl?
Výzvy pro sběr víček pro dobročinné účely jsou něco jako řepka na našich polích. Jsou všude a je jich hodně. Sbírky na nové elektrické vozíky pro handicapované, příspěvky na útulky, dary na domovy pro seniory… Začněme jednoduchou matematikou.
Jedno víčko váží zhruba 2 gramy. Abychom nasbírali celý 1 kg, budeme potřebovat kolem 500 víček, což jsou víčka z 500 láhví.
Za těchto 500 víček z PET láhví obdržíme v průměru dle sběrny od 6 do 9 Kč, pokud víčka dodáme přímo zpracovateli, může to být dvojnásobek. Pro účel finanční pomoci to ale není až tak úplně výhodné, že?
Pokud tedy chceme někomu finančně pomoci, pak je efektivnější poslat finanční příspěvek přímo potřebným nebo třeba dárcovskou SMS atd.
Čím více víček z plastových láhví, tím větší ekolog? NE!
Mnoho lidí má ze základní školy ještě zafixováno, že když se sbíral starý papír, byl největší „frajer“ ten, kdo přinesl největší množství.
Kdo přinese nejvíce víček od petek, se ale nemůže považovat za krále ekologie a největšího třídiče. Toto tvrzení zdánlivě nedává smysl. Proč?
Čím více plastového odpadu vyprodukujeme, tím větší to má dopad na životní prostředí. Lidé by neměli být motivováni jít do obchodu a kupovat PET láhve navíc, a to ani proto, že v ČR máme na většině území kvalitní zdroje pitné vody, na rozdíl od zemí 3. světa.
Snahou by mělo být naopak omezování plastových výrobků a jejich postupné nahrazování šetrnějšími variantami.
Zájem o sběr plastových víček v ČR rok od roku roste. A to i navzdory pravidelně se snižující výkupní ceně.
Zatímco dříve bylo za kilogram vytříděných víček možné získat 7 korun, nyní je to podstatně méně.
Ekologové navíc již několik let upozorňují na skutečnost, že sběr nemá v tomto případě s ekologickým chováním nic společného.
Jak nejlépe naložit s víčky od PET láhví?
Nejlepší je samozřejmě vytřídit je do kontejnerů na plasty!
Plastové láhve se sice vyrábějí z polyethylentereftalátu (PET), zatímco víčka „má na svědomí“ vysokohustotní polyethylen (HDPE). Výkupní cena HDPE je vyšší než u samotných PET láhví, a rovněž recyklace probíhá trochu jiným způsobem.
Určitě však při třídění do kontejneru není nutné, a vlastně ani žádoucí, víčka z petek oddělávat a třídit je do kontejnerů zvlášť. Proč?
Při třídění petek do kontejneru totiž platí zlaté pravidlo „PET láhve před vytříděním sešlápnout“ (zmenšíme tak jejich objem a do kontejnerů se vejde více odpadu, tím pádem se odpad může svážet méně často), a když tam pak vrátíte víčko, petky se opět nenafouknou.
Navíc se jedná o jeden kus plastového odpadu, víčka se nikde neválejí a neodkutálejí se, kam nemají.
Zajímá vás, jak to vypadá v třídičce plastů? Pak si přečtěte Divu, která vám vysvětlí, co se děje v třídičce odpadu.
Nebo si nenechte ujít speciální exkurzi s Vávrou Hradilkem, který vás provede 360° videem ve speciální kampani. Více se o ní dozvíte na 360tridicka-hradilek.samosebou.cz.
Šifra mistra třídiče: kam s papírovou krabičkou s průhledným okénkem?
Třídicí rébusy: kam třídit kovovou plechovku od oleje či sáček od rýže
Historie papíru: Jak a kde se vzaly papírové obaly?
Od středověku po nejnovější trendy využití odpadu z papíru
Třídění textilu v ČR – jak to bude s povinným tříděním?
Fast fashion, recyklační poplatek za oblečení a nařízení o ekodesignu