Bakterio-celulóza – alternativa kůže dobývá svět

„Příroda je plná materiálů, které se dají skvěle využít, jen jsme si prostě zvykli na všudypřítomné plasty.“ Říká slovenská designérka Zuzana Gombošová, která stojí se svým přítelem, indickým produktovým designérem Susmithem C. Suseelanem, za zbrusu novým materiálem, který využívá jako základní materiál odpad z průmyslově zpracovávaných kokosových ořechů. Jak se psal příběh ze Slovenska o trvale udržitelném byznysu, který dobývá svět?

Využívat k výrobě nových produktů odpad nebo pracovat s recyklovanými materiály není v módě a v designu žádnou novinkou.
Mladých designérů i mainstreamových oděvních značek nejrůznějších cenových kategorií, jež se snaží pracovat s recykláty a využívat odpady, není málo. Pamatujete třeba na náš článek o tom „Co se ve světě módy vyrábí z odpadu“? Dalo by se říci, že se udržitelná móda stala společenským tématem.
Neméně důležitá je trvalá udržitelnost i v kontextu vývoje nových materiálů, které by mohly být alternativou k všudypřítomným plastům. Nebo třeba k průmyslově zpracovávané kůži.

Od textilu k mikrobiologii aneb výzkum materiálů budoucnosti

Otázky šetrnosti, udržitelnosti, ale také etiky během výrobního procesu, řešila i Zuzka – textilní návrhářka, která studovala na prestižní univerzitě St. Martins v Londýně, kde se zaměřila na studium budoucnosti materiálů.
Záleželo jí na větší transparentnosti celého systému výroby a vývoje materiálů a na minimalizaci odpadu, který při výrobě vzniká.

Studium materiálů ji zavedlo k docela jinému oboru – mikrobiologii. Později práce a výzkum Zuzku zavedly z Londýna do Indie, konkrétně do indické provincie Kerala, která je významnou lokalitou průmyslového zpracovávání kokosů.

Tam zjistila další zajímavou věc, kterou se rozhodla využít – a to, že velkým problémem u průmyslového zpracovávání kokosových ořechů je obrovské množství rostlinného odpadu, který se dále nijak nezpracovává.

Odpadem rostlinného původu je právě zmiňovaná kokosová voda ze zralých ořechů (hnědých), která se v potravinářství nevyužívá, na rozdíl od vody z mladých kokosů. Ta je nyní velmi populárním osvěžujícím nápojem, po kterém je celosvětová poptávka.
Díky spolupráci s mikrobiology se jí povedlo vyvinout první prototyp nového vlákna tzv. bakterio-celulózy.

Zuzka totiž uplatnila postup, který se používá například na Filipínách při přípravě tradičních kvašených dezertů, jejichž základem je kokosová voda.

Před Zuzkou a jejím životním i byznys partnerem, který se na projektu nového trvale udržitelného vlákna začal v Indii podílet, se otevřela ideální možnost symbiózy: Využít odpadní kokosovou vodu coby základní stavební kámen, kterým nakrmí baterie a ty za to na konci vytvoří bakterio-celulózní vlákno.

Materiálová budoucnost bez odpadu?

Zuzana a partner se nezastaví – neustále testují a zlepšují možnosti využití nového materiálu, který z bakterio-celulózy vzniká fermentací zralé kokosové vody.

V Kerale otevřeli pobočku, kde materiál vyrábí a dále prodávají či zpracovávají.

Z bakterio-celulózy si tak dnes můžeme pořídit například cool kabelky a taštičky. Zájem o něj mají i návrháři, značky a nejrůznější projekty se zaměřením na trvale udržitelnou módu a nedávno se stal součástí světové sítě tzv. materiálových knihoven.
Pilotní designové kousky najdete třeba v pražském obchodě s trvale udržitelnou módou na pražském Chodově díky Czech labels & friends.

Kam směřuje další vývoj vláken z bakterio-celulózy?

I přesto jde vývoj dál a snahou je, aby byl materiál elastičtější a tím pádem i vhodný k využití v obuvnickém průmyslu.

Podle Zuzky je důležité nedělat kompromisy – veškeré procesy musí být podle filozofie značky trvale udržitelné – barvení materiálu vychází z tradičních indických technik stejně jako úpravy materiálů.
Právě tohle považuje za jednu z největších „challenge“, kterým ve výzkumu a vývoji čelí – zkusit se na chvilku vrátit do doby „předplastové“ a zkusit se posouvat a rozpracovávat v dnešní moderní době tradiční techniky.
Jak se činila kůže bez chemických činidel? Jak se tradičně zpracovával papír? A jak se vyráběl voděodolný papír?
Tohle jsou procesy, které Zuzka se svým partnerem a dalšími řeší a rozpracovává.
Tak držíme palce!

Třídění odpadu v Indii – jde to?

Na konci našeho zajímavého exkurzu ještě samosebou narážíme na téma třídění a recyklace odpadu.
I pro Zuzku je samozřejmě třídění odpadu přirozenou součástí života. Snaží se třídit odpad i v Indii, ačkoli tamní systém je pro nás asi něco jako velká divočina (možná si o tom povíme více někdy příště), ale jak s úsměvem říká:

I ona ví, že to má smysl.

No a my tady, kde máme možnost využívat systém pro zpětný odběr obalů, díky kterému máme barevné kontejnery na každém rohu, prostě nebuďme líní a třiďme odpad!