Objeveno černé zlato aneb ropa z plastů

Ropu zná každý a většina z nás si ji spojí s automobilovým průmyslem. To je fajn definice, že? A navíc příhodná!
Ropa je neobnovitelným zdrojem energie a její zásoby nejsou nekonečné. Můžeme namítnout, že se přece tvoří neustále, jenže vzniku nové ropy se dočká asi jen biblický Metuzalém. My ostatní si budeme muset počkat miliony až desítky milionů let. Není tedy divu, že petrochemické společnosti začínají pokukovat po alternativě. Jednou takovou může být výroba ropy syntetické. Očima vrt dolů, povrtáme se v tom v článku!

Černé zlato ukrývají plasty

Jeden z předních petrochemických koncernů sídlící v Rakousku se rozhodl investovat celých 10 milionů eur do výzkumů zpracování plastového odpadu.

Rafinerie hledala od roku 2011 cesty, jak být šetrnější k přírodním zdrojům, životnímu prostředí a být v souladu s udržitelným rozvojem a principy cirkulární ekonomiky.

Koncern po letech bádání vyvinul speciální patentovanou technologii a v roce 2013 spustil zkušební provoz, kdy se zpracovávalo kolem 5 kilogramů plastového odpadu za hodinu.

Technologii odborníci nadále zdokonalovali a zvyšovali kapacitní objemy, a tak je v současné době možné za hodinu vyrobit ze 100 kilogramů plastového odpadu zhruba 100 litrů syntetické ropy a zemního plynu. Tyto produkty lze nadále využít pro výrobu paliva či opětovnou výrobu plastů.

Zdroj: Pixabay.com.

Vypadá to, že tímto objevem naplňuje mezinárodní koncern cíle, které jsou v souladu s trvalou udržitelností – zejména pak z hlediska emisní efektivity cyklu CO₂.

Nejednoho možná napadne: Co je na tom tak zajímavého a jak to souvisí se světem třídění odpadu a recyklace – proč o tom píšeme?
Je to právě proto, že je tato syntetická ropa vyráběna z plastů – respektive z vytříděného plastového odpadu!
Takže když už plasty produkujeme, tak žádná směs do černé popelnice, ale pěkně třídit, třídit a nic než třídit!

Z plastů budiž ropa – jak to funguje?

Proces přeměny plastů na ropu probíhá při takzvaném tepelném štěpení při teplotě nad 300 °C, kdy se uhlovodíkové řetězce plastů štěpí na jednoduché uhlovodíky. Výsledkem je pak syntetická ropa, která dokonce neobsahuje síru a naopak má vyšší obsah vodíku, a je tak celkově kvalitnější alternativou k ropě klasické, ze které se plasty běžně vyrábějí.

Zdá se tedy, že konečně existuje způsob, jak efektivně využít vytříděný plast bez následné produkce jiných odpadních látek nebo snížené kvality výsledného produktu. Veni, vidi, vici – třídění a recyklace mají smysl!