Encyklopedie plastů: polypropylen (PP)

Nenechte si utéct nový díl seriálu Plastivěda, tentokrát o plastu, který se schovává pod zkratkou PP nebo obchodním názvem Tipplen, Tatren či Mosten. Řeč je o polypropylenu!

Charakteristika polypropylenu
Polypropylen je označován zkratkou PP a tento plast spadá do kategorie termoplastických polymerů ze skupiny polyolefinů.

Polypropylen se řadí mezi nejběžněji používané plasty. Díky jeho vlastnostem, zejména pro velmi dobrou chemickou a mechanickou odolnost, se s ním můžeme setkat např. v potravinářském, textilním a chemickém průmyslu, v laboratořích atd.

Mezi klíčové vlastnosti polypropylenu patří zdravotní nezávadnost, nepoddajnost, pevnost, a to i přes jeho nízkou hmotnost, dále odolnost vůči teplu a nízká hořlavost. Polypropylen je dobře svařitelný, ohybatelný a dobře se obrábí, naproti tomu se ale obtížně lepí.

Polypropylen není díky svému složení náchylný k vnitřnímu pnutí a je odolný proti UV záření, působení olejů, organických rozpouštědel a alkoholu, zato se dobře rozpouští v xylenech či tetrahydronaftalenu.

Použití polypropylenu
S polypropylenem se setkal každý z nás. Díky jeho vlastnostem je možností jeho využití celá řada.

Polypropylen se používá zejména ve vodovodním a chemickém průmyslu k výrobě bazénů, nádrží, potrubních systémů atd. Setkáme se s ním také v podobě součástek čerpadel, ventilů, těsnění apod.

Používá se také k výrobě lan a provazů – lana mohou totiž díky lehkosti materiálu plavat na hladině.

Polypropylen najde využití i v elektroinstalaci – používá se k výrobě izolace elektrických kabelů jako alternativa k polyvinylchloridu (PVC). Jejich využití je pak vhodné v málo větraných prostorech, např. v tunelech.

Polypropylen se užívá také k výrobě plastových vložek do krabic, lepicích pásek, jednorázových plen atd.

V textilním průmyslu se polypropylen začal používat v podobě syntetického textilního vlákna od 50. let 20. století v Itálii. Základ tvoří odpadní látky, které vznikají při zpracování ropy. Na omak je podobné ovčí vlně a patří mezi nejlehčí textilní vlákna. Je odolné proti žmolkování, oděru i vlhkosti, ale je náchylné na deformaci, vliv vyšších teplot a působení světla.

Pro již zmíněnou zdravotní nezávadnost se hojně využívá také v potravinářském průmyslu zejména k výrobě různých druhů obalů – kelímků od jogurtů, mléčných nápojů a šťáv, sáčků na chipsy či tzv. pružných obalů (tuby, obaly na kečupy apod.), ale také k výrobě etiket, sleeves („rukávky“ na PET láhvích) atd.

Polypropylen lze dobře recyklovat, proto je vhodné ho vytřídit a umožnit tak jeho další využití.

Polypropylen lze dobře recyklovat, proto je nejlepší ho vytřídit do sítě veřejně dostupných kontejnerů na plasty a umožnit tak jeho další zpracování. Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Třídění a recyklace polypropylenu
Recyklační symbol na obalech tvoří zkratka PP a recyklační trojúhelník s plnými šipkami, který má uprostřed číslici 5.

Prázdný, nemastný a jinak neznečištěný obal patří do kontejneru na plasty, příp. můžeme využít některou z alternativ pro jeho třídění (sběrné dvory, pytlový sběr, speciální sběrná místa atd.).

Častým produktem recyklace polypropylenu je tzv. regranulát, který slouží jako vstupní surovina pro výrobu plastových produktů.
Další možností zpracování polypropylenu je tzv. fyzikální recyklace plastů, kdy se nadrcená směs vytříděných plastů lisuje za tepla do připravených forem.
Tímto způsobem se vyrábí např. stavební prvky, plastová prkna, zámková dlažba, protihlukové stěny, zahradní kompostéry apod.

Takto recyklovaný plast je možné v některých případech recyklovat ještě asi pětkrát.

Nenechte si ujít úvodní díl seriálu Plastivěda, kde zjistíte obecné informace o plastech a více o seriálu.