Jak se třídí pohádka?

Vánoční svátky jsou za námi, tak se vydejme plnou parou vpřed do nového roku 2020. Kromě obvyklého bilancování bychom se ale ještě chtěli věnovat tématu, které máme všichni rádi – vánoční pohádky a filmy. Jistě jich máme v rámci dozvuků uplynulých dnů ještě plnou hlavu, tak toho využijeme a uděláme si malou rekapitulaci. Ovšem tentokrát se na ně podíváme trošku jinak, očima třídiče.

Tři oříšky pro třídilku

Jestli je mezi princeznami a pohádkovými postavami někdo, kdo by se mohl po právu pyšnit titulem „Princezna třídilka“, pak je to samozřejmě naše Popelka! A k tomu jí pomohla především její zlá macecha. V rámci nespravedlivě přísné výchovy udělala z krásné Popelky učenou odpadovou inženýrku specializovanou na třídění bioodpadu.

Z dnešního pohledu je Popelčina snaha přebírat hrách smíchaný s kukuřicí nebo čočkou pečlivou přípravou na třídění biologicky rozložitelného odpadu.

Navíc jsme přesvědčeni, že Popelka vyznává trvale udržitelný životní styl. Neplýtvá totiž pečlivě vytříděnými zrnky, kterými nakrmí svoje milé holoubky, a z hrachu s kuchtíkem vykouzlí třeba parádní šoulet!

Kdo ví, jak by se z dnešního pohledu daly hodnotit Popelčiny šaty z oříšků? Pravděpodobně spadají v rámci trvalé udržitelnosti spíše do kategorie fast fashion, vždyť si je Popelka užila vždycky pouze jeden večer. Naštěstí aspoň ty poslední byly svatební, viď, Jurášku!

V animované verzi této oblíbené pohádky je ovšem jeden detail, který příznivcům ekologického životního stylu jistě neunikl.
Slavnostní kočár vyčarovaný z dýně! Takový dopravní prostředek, navíc tažený krysami proměněnými v koně, by jistě uvítal každý, kdo má rád nevšední zážitky a fandí ekologii!

Mrazík, strážce klimatu

Všimněme si, že v Mrazíkovi najdeme signifikantní ekologickou stavbu! Beton? Tvárnice? Ani cihly nejsou dost EKO v porovnání s kuří nožkou, na které stojí neposedná chaloupka baby Jagy!

A co dál? Marfuša snad nezapomněla skořápky od ořechů, které louskala zuby, vytřídit na kompost!
A Mrazíkova berla Mrazilka? Možná, že ta by se nám dnes v rámci klimatických změn velmi hodila.

Sám doma aneb Tvoříme beze zbytku s Kevinem

„Mám pocit, že jsme nechali doma něco důležitého… Kevina!“

Tohle zoufalé zvolání už pár desítek let každé Vánoce provází diváky u televizních obrazovek. Film z roku 1990 se stal naprosto kultovní klasikou, která nesmí během svátků chybět.
Tenhle film má v rámci trvalé udržitelnosti více fází. Naprostou ignoraci, když si zapomenutý Kevin užívá sám doma do sytosti všeho, co mu jeho rozlehlé rodinné sídlo nabízí. Plýtvá jídlem, kolínskou a bůhví čím vším.

Ovšem už v druhé části filmu dokáže, že v něm dřímá vynalézavý duch, který se nebojí upcyklace! Pastičky, které dokáže vytvořit téměř ze všeho, co doma najde, jsou ukázkovým příkladem toho, jak nad věcmi přemýšlet prostě jinak. Jak se říká, „nouze naučila Dalibora housti“ a Kevina tvořit (téměř) beze zbytku!
A my jen doufáme, že umaštěnou krabici od pizzy vyhodil do směsného odpadu a ne do kontejneru na papír!

Za zmínku stojí také příběh Kevinovy maminky, která v rámci panického úprku zpátky domů za Kevinem neletí (ano, je vyprodáno), ale nakonec sdílí dodávku hned s celou kapelou! Carsharing, tedy sdílení automobilu s jinými lidmi a cestování s menší uhlíkovou stopou, dneska fičí! Už tehdy to byl velmi inspirativní počin!

S tebou mně baví šetřit přírodu!

Tukovec v milé české komedii S tebou mě baví svět rozhodně nehrozí. O co jde? O problematický „ledovec“ z olejů, tuků a vlhčených ubrousků, který v kanalizaci trápí hlavně obyvatele Londýna.

A my, národ vynalézavý, kterému je ekologie blízká, jsme už tehdy vyzráli na problematiku ubrousky ucpaných odpadů a plýtvání toaletním papírem! Když nemáte po ruce recyklovaný toaleťák, kapesník ani lopuch, nezbývá tedy než použít, co příroda nadělí! Třeba i smrkovou větvičku.

Recyklovaný Deník Bridget Jones

Celá ta šlamastyka s Danielem Cleaverem (hraje Hugh Grant) začala nevhodnými řečmi o Bridgetině neexistující sukni. Kde byla? Vzala si snad sukně dovolenou? Nebo ji Bridget cestou do práce správně vytřídila do kontejneru na textil?!

Jak tenhle příběh dopadl, víme asi všichni. Co bychom si z něj ale mohli odnést?
Starý papírový deník patří vytřídit do papíru. Pokud je ale v tvrdých deskách, ty je třeba nejprve odstranit! A pak už si jen hýčkat deník nový, od pana Darcyho!

A všechny ty vypité skleněné láhve? Pusťme si jako Bridget zpěvačku Chaku Khan a vytřiďme je po novoročních oslavách pěkně do zeleného nebo bílého kontejneru na sklo.

Doba socialistická, doba plastová!

Pelíšky, jeden z nejoblíbenějších porevolučních filmů režiséra Jana Hřebejka, v sobě spojují jistou nostalgii a prvky laskavé komedie.
A kdo by to byl řekl, tenhle film řeší i důležitá eko-témata! Není třeba tápat – stačí si uvařit dobrou kávičku, třeba lahodného turka, a zamíchat si ho vymožeností od soudruhů z NDR – plastovou lžičkou.

Už tušíte, kde udělali soudruzi chybu? Tak či onak od dob Pelíšků všichni víme, že používání jednorázových plastů není žádná hitparáda. Jejich nadměrná spotřeba je zátěží pro naši planetu a pro naše kafíčko jakbysmet! Dáváme tedy jednorázovým plastům rok, maximálně dva!

Tak na zdraví a krásný, co nejpohádkovější nový rok!