Jak vybírat plastové pytle do odpadkového koše?
Ty časy, kdy jsme neprodukovali téměř žádný odpad, jsou dávno pryč. Většina domácností produkuje různé druhy odpadu a není ho málo, v současném světě má produkce odpadu vzrůstající tendenci. Pro mnoho z nás jsou nepostradatelným pomocníkem plastové pytle na odpad. Na co se zaměřit při jejich výběru?
V pradávných dobách se žilo prostě – snědlo se jablko a ohryzek letěl do křoví, kde si s ním poradila příroda, podobně tomu bylo i u jiných druhů ovoce a u zeleniny.
Živočišného odpadu bylo pramálo – lidé byli zvyklí vše zpracovat.
Pokud zůstaly potravinové zbytky, často navíc končily jako krmivo pro hospodářská zvířata a jiného odpadu moc nebylo.
Postupem času s novými objevy a vymoženostmi a vyšší životní úrovní začalo přibývat nejen množství odpadu, ale i jeho druhová rozmanitost. Dnes jsou navíc běžně používány vícesložkové obaly (např. v papírové krabici jsou produkty baleny v plastových sáčcích) a také obaly, které jsou vyrobeny z více druhů materiálů – tzv. kombinované obaly (např. nápojové kartony).
Ještě donedávna nám stačil jeden odpadkový koš, který se jednou za čas vymyl, někdo ho vykládal třeba novinami a odpad vyhazoval do popelnice.
V roce 1997 byla v České republice založena společnost EKO-KOM, která měla za cíl zajistit na našem území systém zajišťující sběr, recyklaci a využití obalového odpadu. V roce 2002 jí byla udělena první autorizace, díky které smí v ČR zajišťovat za své klienty zpětný odběr a recyklaci obalových odpadů (v té době to bylo již 75 % firem). Již v roce 2004 bylo v systému zapojeno 21 000 firem a 5 000 obcí. Díky tomu mohou obyvatelé ČR třídit do barevných kontejnerů plasty, papír, sklo, nápojové kartony a kovy.
Od těch dob se mnohé změnilo a v podstatě v každé domácnosti dnes zcela běžně najdeme několik odpadkových košů, kdy každý slouží k třídění jiného druhu odpadu.
A úplnou samozřejmostí je pro většinu z nás používání plastových sáčků na odpad do koše, který tak nemusíme vymývat; to se týká zejména směsného odpadu.
Není pytel jako pytel – jak vybírat plastové pytle do odpadkového koše?
Na trhu je dnes celá řada sáčků na odpad – jak si z té nepřeberné nabídky správně vybrat?
Pokud používáme plastové pytle do koše, tak nějak samozřejmě očekáváme, že budou nepropustné, pod tíhou odpadu neprasknou, a pokud mají ucho, že na něm zůstanou.
Nedávno proběhla v rámci spotřebitelského testu na portálu Akcniceny.cz na toto téma anketa, které se zúčastnilo přes 4 000 respondentů, přičemž tři čtvrtiny dotazovaných uvedly, že pytle naplněné odpadky nevydržely a rozpadly se.
S těmito zkušenostmi se setkáváme v domácnostech, nepříjemné situace ale musí řešit i lidé, kteří mají úklid jako zaměstnání.
Výběr vhodného pytle na odpad je důležitý, můžeme tak předcházet nepříjemným situacím. Řídit bychom se měli několika faktory.
(Zdroj: Facebook.com/Edrielyn Alegre Barboco)
Nevhodná volba sáčků na odpad se může ukázat jako neekonomická a neekologická. Pokud si koupíme cenově výhodné pytle, můžeme zjistit, že zátěž nevydrží. Nakonec se tak může stát, že musíme sáhnout po více pytlích a pořizovací cena pytlů na odpad se rázem navýší.
Když si navíc k ceně připočteme čas za úklid rozsypaného smetí, příp. čisticí prostředky, které musíme na odstranění použít, náklady se mohou vyšplhat i několikanásobně výše než při investici do kvalitnějších sáčků na odpad.
Cena pytle na odpad nám může při výběru kvalitního výrobku napomoci, nemělo by se ale jednat o jediný a ani hlavní ukazatel, na jehož základě se budeme rozhodovat.
Jaké jsou tipy a rady při výběru plastových pytlů na odpad do koše?
Obecně je třeba si říci, na jaký druh a jaké množství odpadu pytle potřebujeme – jiný pytel na odpad budeme volit ve chvíli, kdy do něj budeme odkládat odpad z pikniku, jiné požadavky budeme mít ve chvíli, kdy do něj bude čtyřčlenná rodina s malými dětmi vyhazovat směsný odpad.
Na informačních etiketách na obalech pytlů nebývají vždy uvedeny informace, z jakého konkrétního druhu materiálu jsou sáčky na odpad vyrobeny.
Často se dočteme obecnou informaci, že se jedná o „polyethylenovou fólii“, ze které bývají plastové odpadkové pytle vyráběny nejčastěji.
Tato nepřesná informace ale ukrývá značný rozdíl v odolnosti pytlů na odpad.
Chceme-li se vyhnout situacím, kdy sbíráme rozsypaný odpad z vlajícího pozůstatku sáčku na schodech bytovky nebo z okrasné zahrady, není rozhodujícím faktorem cena, výrobce, vůně ani barva apod., pozornost je potřeba zaměřit na druh použitého materiálu, jeho tloušťku a pevnost.
Důležitým faktorem při výběru pytlů je tloušťka použitého materiálu – čím silnější je stěna pytle, tím bude odolnější pro různé druhy zátěže (např. protržení, proražení, odolnost při pádu, nepropustnost, propouštění pachů apod.).
U plastových pytlů poskytnou větší odolnost ty, které jsou vyrobeny z tzv. LDPE (nízkohustotního polyethylenu), hovorově, ale nesprávně se tomuto druhu plastu říká igelit. Tento druh polyethylenu je pevnější, ideální je, pokud jsou pytle navíc opatřeny i zatahovacími páskami.
Méně odolné jsou obvykle pytle vyrobené také z polyethylenu, ale z tzv. HDPE (vysokohustotního polyethylenu), který mnozí z nás znají pod pojmem mikroten. Tento materiál je vzhledem ke svým vlastnostem náchylnější k prasknutí a přetržení.
Tyto pytle často nebývají opatřeny zatahovacími páskami a nedisponují ani zavazovacími uchy.
U řešení, kdy je potřeba od sebe z ruličky odtrhávat pytle s uchy, příp. bez nich, často dochází k poškození svárů na jednom pytli i na zavírání u pytle druhého. Pokud od sebe pytle neodtrhujeme s velikou opatrností, rovnou si tak znehodnotíme dva pytle.
Vhodné a praktické je řešení se zatahovací páskou, kdy jsou pytle smotané do ruličky a nový odpadkový sáček můžeme jednoduše oddělit bez potřeby odtrhávání.
Na trhu jsou i pytle pohlcující pachy nebo s různými druhy vůní, které jsou příjemným zpestřením, tyto vlastnosti ale nemají na odolnost pytlů vliv.
Pro přírodu – jak je to s „ekologickými“ sáčky na odpad?
Tady je potřeba zpozornět. V letech 2011 až 2015 proběhl pokus zaměřený na oxodegradabilní a biodegradabilní plasty, ze kterých se některé pytle na odpad vyrábějí. Na výzkumu se podílel Výzkumný ústav rostlinné výroby, Ústav experimentální botaniky a společnost EKO-KOM.
Oxodegradabilní plasty by se měly rozložit na vzduchu díky působení tepla a UV záření, biodegradabilní plasty se rozkládají díky působení bakterií.
Podle výsledků výše zmíněného výzkumu se oxodegradabilní plasty za běžných podmínek na skládce nerozložily, při rozkladu navíc vznikají tzv. plastové mikročástice, které z ekologického hlediska představují spíše potenciální riziko.
Lépe nedopadly ani biodegradabilní plasty, které zůstaly po třech letech rozkladu v kompostu prakticky v nezměněném stavu – biologickou směs je totiž potřeba zahřívat na teplotu 60 °C.
Co tedy dělat, když se chceme k přírodě a životnímu prostředí při nakládání s odpadem chovat ohleduplně?
Snažit se zredukovat množství odpadu, které vyprodukujeme. Tento odpad důsledně třídit, a pokud používáme sáčky na odpad, pak vybírat ty recyklovatelné.
Samosebou, že zapomínat bychom neměli ani na zásady správného třídění, jako je např. zmenšování objemu odpadu zmačkáním nebo třeba sešlápnutím, díky tomu se do kontejnerů vejde více odpadu a může tak dojít ke snížení frekvence svozu odpadu. A odpad bychom měli třídit do nádob k tomu určených – vytříděné sklo v papírnách nezrecyklují. Třídění odpadu má smysl!