O tvorbě, roku 2020 a třídění odpadu s Lipem na Samosebou.cz

Lipo je rapper, básník a umělec, který se kromě hudby věnuje také natáčení videoklipů. Pochází z Liberce a nebojí se přemýšlení ani angažovanosti – ostatně, jak sám říká, ta k rapu neodmyslitelně patří. Pokecali jsme s ním hlavně o jeho tvorbě, uplynulém roce a samosebou i o třídění odpadu.

Jaký byl tvůj rok 2020? Musel ses nějak adaptovat na nastalou situaci? Jak jsi ji zvládl a kam ses posunul?

Rok 2020 byl pro mě, jako pro každého, koho živí práce v umělecké sféře a především živé hraní, dost složitý. Řada věcí a plánů se zkomplikovala. Celé se to proto u mě trochu přeplo do modu, kdy se člověk více soustředí na to, jak se uživit a jak věci naplánovat do budoucna. Také se do určité míry prohloubil pocit samoty a odtržení od přátel. Se samotou jsem se ale snad vždy uměl popasovat celkem dobře. Dokonce je částečně k mé práci nutná. Už se ale těším, až to skončí.

Spousta lidí, především z oblasti kultury, reagovala na pandemický rok a nejrůznější opatření různě – co sis z roku 2020 odnesl ty a projeví se to třeba i hudebně? Můžeme čekat track, který bude náš současný stav reflektovat?

Já už jednu píseň, která se nastalé situace týká, vydal. Jmenuje se „Neodvrátíš svou tvář“ a je věnována všem zdravotníkům, a především mojí mamce, která už přes půl roku pracuje na covidovém oddělení v liberecké nemocnici. Snažil jsem se tohle téma uchopit civilním, nepatetickým způsobem.

Výlety čistou přírodou přinášejí odpočinek a klid v duši.
(Zdroj: osobní archiv Lipo)

Naučil tě něco uplynulý rok? Ať už konkrétně (třeba spousta lidí se naučilo doma péct), nebo v rovině teoretické? Zjistil jsi něco sám o sobě?

Rád bych řekl, že jsem prošel nějakým zásadním posunem či prozřením, ale asi bych lhal. Člověk je ale ještě více vděčný za lidi, co má kolem sebe, a váží si svého i jejich zdraví.
To se zdá jako triviální věc, ale není to vůbec málo. Možná ale to, co se děje, může být pro někoho zásadní a do určité míry formativní zkušenost, která naší generaci chyběla. Naše babičky či prababičky ještě poznaly válku, s ní spjatý hlad, zásadní změny režimů. Vždyť my si ani neuměli představit, že by nás něco z těch klidných životů mohlo vyrušit.
Jestli si z toho ale vezmeme i něco pozitivního do budoucna, je otázka. Doufám, že ano.

Co tě baví kromě hudby a natáčení klipů, jaké jsou tvoje koníčky, čemu se rád věnuješ?

Rád běhám a koukám na filmy. No a moc rád čtu. Poslední dobou hodně historie, ale i beletrii. S věkem jsem se taky dostal k tomu, že si nejvíc odpočinu při nějakém pořádném výletu do přírody.

Jak to vypadá s tvojí muzikou? Připravuješ něco, na co se fanoušci můžou do roku 2021 těšit? Prozradíš nám, na čem pracuješ?

Mám připravenou řadu songů a určitě ještě letos s nimi půjdu ven. Budou na nich i zajímaví hosté. Bude to cesta od hodně osobních introspektivních songů, které jsem psal v minulosti, k lidským příběhům. I sociální tematika tam ale je dost přítomná. Hodně se i s producentem ODD bavíme o výsledném soundu. Chceme jít cestou živých nástrojů, v podstatě hodně mimo současný trend, který se v rapu objevuje. Víc k písničkářství bych řekl.

Tvoje tvorba a její provázanost se sociální angažovaností je známá věc – přemýšlíš i nad ekologií a udržitelností, je to téma, které ti přijde důležité?

Musím říct, že ano. Nikdy jsem to neměl dané úplně programově, spíš v modu nějaké přirozené ohleduplnosti. Ta se dá pak rozšířit i na vztah k přírodě a planetě celkově.
Mě hodně ovlivnil environmentální filozof Erazim Kohák, jehož přednášky jsem na filozofické fakultě navštěvoval. Je skvělé, že současná mladá generace si to téma bere za své.
Člověk je nenasytný tvor, před ničím se nezastaví, je proto dobře, že o platnosti té všudypřítomné mantry nekonečného růstu začínáme víc pochybovat.

Lipo věnoval píseň „Neodvrátíš svou tvář“ své mamince a všem zdravotníkům, kteří bojují s pandemií covidu-19 a neodvracejí svou tvář.
(Zdroj: osobní archiv Lipo) 

Máš pocit, že je dnes stále ještě angažovanost v rapu potřeba? A co pro tebe vlastně angažovanost znamená?

K rapu vždy angažovanost do velké míry patřila. Je to možná nejlepší hudební žánr, jak se k politickým a sociálním tématům vyjádřit. U nás se tomu děje v mnohem menší míře, než by mohlo, a spíš v náznacích či nějakém jednotlivém gestu. Vždy jsem si ale dával pozor, aby se z mé angažovanosti nestala škatulka. To by mně jako umělci nevyhovovalo. Pro mě to znamená možnost se svobodně a kriticky vyjádřit. Možná i částečně veřejně manifestovat občanský postoj. Zároveň má hudba i tu sílu, že dokáže v lidech něco emocionálně probudit. Vlády kvůli ní většinou nepadají, ale i to není občas málo.

Reflektuje obecně nějak rapová scéna problematiku související s ekologií, udržitelností apod.? Například herci, herečky nebo popové stars tato témata celkem vytahují, jak je to s rappery a rapperkami?

Myslím, že moc ne. Chudoba a cesta z ní, tedy určité sociální zázemí, se v rapu objevuje mnohem častěji. I já jsem na téma vztahu člověka k přírodě mimochodem rozepsal jeden song. Možná dobrý impuls ho dokončit. U zahraničních popových stars je to už určitý folklór, který je ale trochu dvojsečný. Na jednu stranu částečně lidi edukují, na druhou to z jejich strany může mnohdy působit i pokrytecky. Je snadné mluvit o ekologii někde na konferenci a lítat na ni osobním tryskáčem…

Co tě v poslední době nadchlo nebo zaujalo na české rapové scéně? Máš nějaký tip pro čtenáře, co by jim nemělo uniknout?

Myslím, že vychází řada zajímavých věcí. Fenoménem posledních let je pro mě Viktor Sheen. Jeho věci, i když to není žádná velká filozofie, mají vždy zajímavý druhý rozměr.
Jsou to takové vyslané jedovaté šípy proti konzumní společnosti dneška, které je ale sám protagonista součástí, a ještě to reflektuje. To je zajímavá pozice. Byznysově je fascinující sledovat cestu labelu Milion plus, který mě jinak hudebně míjí. Jsou tady ale i skromnější projekty jako Matys či Idea, kteří dělají super věci. Paulie Garand vydal pěkné épéčko. V Brně se rodí zajímavé věci. Třeba Stein 27.

A co mimo rap? Měl bys i v jiných žánrech nějaká doporučení, co tě na české scéně chytlo?

Vždy jsem víc preferoval osobní a intimnější hudbu, ale lockdown pro mě znamenal ještě větší ztišení. Našel jsem si cestu ke skvělému písničkáři Justinu Vernonovi (Bon Iver) a alba Taylor Swift „Folklor“ a „Evermore“ jsou moc dobrá. U nás pak určitě Kateřina Marie Tichá s deskou „Sami“. Ta vydala skvělou desku.

Angažovanost k rapu patří stejně jako samosebou.cz k třídění odpadu.
(Zdroj: osobní archiv Lipo) 

S kým by tě bavilo mít feat? A fantazii se meze nekladou, klidně střílej snové spolupráce, ať už z českého rybníku, nebo ze světové scény.

Asi nic jako snovou spolupráci nemám, ale lidí, s kterými bych rád spolupracoval, je dost.

Napadl by tě příklad nějakého songu/rapu, který se věnuje ekologii nebo environmentálním tématům?

Rád bych tu nějaký zmínil, ale žádný si nevybavuju. Určitě ale něco bude existovat a bude to mimo mainstream.

Co ty a třídění odpadu? Třídíš, je to pro tebe automatický? A jestli ano, jaký druh odpadu posíláš do konťáků?

Třídím už od doby, kdy jsem šel na školu do Prahy. Přítelkyně mě ale učí být v tom ještě víc důsledný.

Je něco, co se týče třídění nebo udržitelnosti, na co jsi přišel relativně nedávno a rozhodl ses to zařadit do své běžné rutiny?

Plasty, papír a sklo jsem třídil vždy, ale rozrostlo se to o konzervy a plechovky a o nápojové kartony. V Liberci, kde máme zahradu, už jedeme i bioodpad.

Snažíš se vyhýbat jednorázovému nádobí na turné a podobně?

Nesnažím cíleně a jsem trochu citlivý na to, když se to do lidí moc tlačí, ale je zároveň důležitý i dělat osvětu v tomhle směru. I tady se myslím zlepšuju. Sáčky na zeleninu v obchodech si neberu a snažím se nosit svou vlastní nákupní tašku, když na ni zrovna nezapomenu.

Rychlá palba: otázky „buď, anebo“ a otázky, které se přímo týkají třídění odpadu

Hory, nebo moře?

Obojí je jiný typ zkušenosti, obojí je úžasné. Hory jsou mi možná blíž.

Smažák, nebo řízek?

Řízek.

S masem, nebo vege?

S masem, ale fandím každému, kdo má tu sílu s masem seknout.

Kdybys do konce života mohl jíst jen jednu sladkost, co by to bylo?

Nějaký dobrý domácí tvarohový koláč. 

A kdybys do konce života mohl poslouchat jen tři songy, jaké by to byly?

Pokud by měly být jen tři, tak raději žádný. Ticho je taky fajn.

Tři věci, které by sis vzal na pustý ostrov?

Bibli, nůž a parťáka.

Košile, nebo tričko?

Košile.

Pes, nebo kočka?

Obojí.

Mytí nádobí, nebo luxování?

Mytí nádobí.

Třídění odpadu:

Kam patří papírová krabice?

Do modrého kontejneru.

Rozhodně ano. Kam patří PET láhev?

Do žlutého kontejneru. 

Přesně tak. Co bychom měli udělat, než petku vytřídíme?

Pěkně sešlapat. 

Bingo, je vidět, že vážně poctivě třídíš. Kam patří lógr od kávy?

Do bioodpadu.

Přesně tak! Kam patří konzerva od tuňáka?

Do kontejneru na kovy.

Je to tak. Můžeme třídit zavařovačku od okurek i s víčkem?

To nevím, my je používáme dál, nebo pak migrují po rodině.

Tak to velmi ceníme! Každopádně, když taková sklenice doslouží, klidně ji pošli do kontejneru na sklo i s víčkem! 

A samosebou ti moc děkujeme za příjemný rozhovor. Měj se skvěle a těšíme se na nové songy!