Bioodpad pod lupou

Biologicky rozložitelný odpad produkuje každý z nás. Nutno říci, že množství tohoto druhu odpadu, který vyprodukujeme, podle analýz rozhodně není zanedbatelné, ba naopak. Co je bioodpad? Co říkají výzkumy? Jak je to s pálením bioodpadu? Proč bychom jej měli třídit a další zajímavosti na Samosebou.cz.

Bioodpady tvoří významnou skupinu odpadů. Zjednodušeně řečeno – jedná se o jakékoliv odpady, které jsou aerobně nebo anaerobně rozložitelné.

Jaký je rozdíl mezi biologicky rozložitelnými odpady a biologicky rozložitelnými komunálními odpady?

• Biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO): odpady biologického původu pocházející z úřadů, veřejného stravování, domácností, firem, úpravy zeleně ve městech a obcích apod.
• Biologicky rozložitelné odpady (BRO): pod tento pojem spadají veškeré kompostovatelné odpady z prvovýroby v zemědělství a zahradnictví, odpady z výroby papíru, myslivosti, rybářství, textilního průmyslu, dřevovýroby a kožedělného průmyslu. Patří sem i odpady vznikající ve stavebnictví či odpady z čištění odpadních vod.

Způsoby, jakými nakládáme s bioodpadem, mohou mít pozitivní nebo negativní vliv na životní prostředí.

Data o biologicky rozložitelném odpadu v ČR

Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM provádí každý sudý rok rozbory směsného komunálního odpadu (SKO) v České republice.
Dle zjištění z roku 2020, realizovaného v 15 lokalitách na skladbě 128 vzorků, tvoří bioodpad průměrně 24,8 % hmotnosti objemu odpadu vyhozeného do směsného komunálního odpadu.

V rámci analýzy byl pro podrobnější identifikaci odpad rozdělen na „bioodpad z domácností“, kam spadaly zbytky vařené stravy, maso, kosti, okrojky ovoce a zeleniny, prošlé potraviny apod.
Druhou složku tvořil „bioodpad ze zahrad“, kam patří tráva, listí, zbytky pokojových rostlin, stará zemina apod.

V rámci výzkumu pak ještě došlo k porovnání jeho zastoupení v sídlištní a venkovské zástavbě.
V obou případech dominoval bioodpad z domácností, u venkovské zástavby byl ale podíl zahradního odpadu vyšší.

Životní styl obyvatel se promítá i do složení vyprodukovaných odpadů. Produkce bioodpadu a jeho složení se na venkově a ve městech liší. (ZDROJ: EKO-KOM, a.s.).

Z dat dostupných od roku 2008 sice došlo v roce 2016 k poklesu pod 20 % zastoupení bioodpadu v SKO, od té doby ale opět došlo k nárůstu.

Jaký biologicky rozložitelný odpad můžeme třídit do organického odpadu?

PATŘÍ:

• zbytky rostlinného původu (odřezky ovoce, zeleniny, části rostlin apod.);
• sáčky od čaje a kávová sedlina;
• pečivo;
• produkty z lepenky (roličky od toaletního papíru či kuchyňských utěrek);
• skořápky od vajec;
• peří, chlupy (pokud češete kočku nebo psa, tak odpad ze zvířecího hřebenu);
• piliny (chováte-li doma křečka nebo morče, tak šup tam s nimi);
• popel z dřevěného uhlí.

NEPATŘÍ:

• maso a živočišný odpad (kosti, masové odřezky, šlachy, uzeniny atd.);
• rostliny napadané chorobami;
• cigarety a nedopalky;
• obaly vyrobené z bioplastů;
• jedlé tuky a oleje – třídíme zvlášť do speciálních nádob pro sběr tuků a olejů;
• exkrementy zvířat, která krmíme masem;
• vlhčené ubrousky;
• odpad, který patří do jiných třídicích nádob.

Obce mají na základě ministerské vyhlášky povinnost zajistit třídění bioodpadu prostřednictvím sběrných dvorů, sběrných nádob, svozu do bioplynových stanic, příp. pytlového sběru, obyvatelé mohou odpad odevzdat také v kompostárně.

Pokud si nejsme jisti, můžeme se s dotazem ohledně nakládání s odpady v naší obci obrátit na příslušný obecní úřad.

Biologicky rozložitelný odpad tvoří nemalou část odpadů, které vyprodukujeme. Elementární snahou by mělo být snížení tohoto druhu odpadu a také jeho třídění.
(ZDROJ: SHUTTERSTOCK.COM).

Třídění a zpracování bioodpadu

Tak jako u jiných druhů odpadů je důležité biologicky rozložitelný odpad třídit a umožnit tak jeho zpracování.
Cestou může být například třídění bioodpadu doma a jeho následné zpracování v domácím kompostu na zahradě nebo ve vermikompostéru.
Pokud takovou možnost nemáme, pak můžeme využít možnost třídit bioodpad do sběrných nádob k tomu určených, odevzdat jej ve sběrných dvorech nebo na místech k tomu určených.
Právě odtud bude bioodpad následně směrován ke zpracování ve specializovaných zařízeních, jako jsou kompostárny či bioplynové stanice.

Tříděním bioodpadu předcházíme jeho ukládání na skládky, kde se stává zdrojem skleníkového plynu metanu a výluhů v průsakových vodách.

V bioplynových stanicích dochází prostřednictvím anaerobní digesce jak k výrobě organického hnojiva (digestátu), tak ke vzniku bioplynu, který můžeme použít k výrobě elektrické energie, tepla a motorového paliva.

Ohleduplnost v třídění (bio)odpadu se v dobré obrátí…

Na efektivní zpracování využitelných složek odpadů je ve vyspělých zemích vyvíjen tlak laickou i odbornou veřejností. Dochází tak ke vzniku různých iniciativ a tento trend se projevuje nejen v legislativě, ale také třeba v oblasti vývoje nových technologií či obalových materiálů. Mezi cíle těchto snah patří trvale udržitelnější životní styl a zlepšení stavu životního prostředí.

Jedním z konkrétních kroků je nová odpadová legislativa. Nedávno přijaté právní předpisy mají za cíl právě efektivnější využívání recyklovatelných odpadů a snížení množství komunálního odpadu, který skončí na skládkách.
Podrobněji v článku Jaké změny přinese do života Čechů nová odpadová legislativa?.

Vzhledem k tomu, že biologicky rozložitelný odpad tvoří značné množství, téměř čtvrtinu objemu směsného komunálního odpadu, měli bychom hledat cesty, jak předcházet jeho produkci.

Pokud bioodpad vyprodukujeme, pak bychom se měli snažit o jeho efektivní využití – ať doma na vlastním kompostu, nebo jeho vytříděním.
Kromě toho, že tímto krokem můžeme ovlivnit i výši poplatku, který platíme za svoz odpadu, snížíme tak množství skládkovaného odpadu.
Biologicky rozložitelný odpad tak můžeme využít jako kvalitní kompost nebo například k výrobě tepla a současně šetříme přírodu, která nebude muset ustoupit skládkám odpadu – to vše má samosebou pozitivní dopad na životní prostředí.

Třiďte odpad, má to smysl!