S Karolínou Břinkovou ze Slow Femme o udržitelnosti a o důležitosti edukace

Karolína Břinková spoluzaložila projekt Slow Femme. Online magazín zaměřený primárně na módu se od roku 2019 rozrostl v projekt, který mapuje převážně udržitelné aspekty nejen módy, ale celkově moderního městského životního stylu – od péče o domácnost přes kosmetiku po odívání. Jak přistupuje k třídění odpadu a udržitelnosti sama Karolína a další zajímavosti prozradí v rozhovoru Samosebou.cz!

Představíte našim čtenářům projekt Slow Femme?

Online magazín Slow Femme vznikl v roce 2019 s cílem informovat o dění v současném módním průmyslu.

Postupem času jsme navázaly lifestylovými texty o udržitelnosti v každodenním životě. V článcích kombinujeme investigativní stránku s konkrétními tipy, které může podniknout každý z nás, tak aby čtenář nebyl paralyzován současnou situací kolem klimatické krize. 

„Důležitým informačním zdrojem o udržitelnosti a třídění pro mě byl skauting,“ říká Karolína Břinková. (Zdroj: Slow femme) 

Jak byste popsala svůj postoj k udržitelnosti a ekologii?

Můj postoj k udržitelnosti a ekologii formovala rodina a skauting, kde je normální vyhazovat co nejméně věcí, radši je opravit a upřednostnit kvalitu nad kvantitou.

Problematika módního průmyslu mě začala zajímat asi před osmi lety a postupně se k ní přidávalo i dění kolem klimatické krize. Snažím se zůstat v obraze, takže si načítám co nejvíc informací o obou tématech. 

Jaké každodenní kroky k udržitelnosti podnikáte vy sama – na co jste například během práce na Slow Femme přišla a zařadila si do života? A jaké kroky byste poradila čtenářům a čtenářkám?

Pro mě bylo důležité naučit se neodsuzovat nikoho za to, že zatím nic nedělá.

Ačkoli je téma klimatické krize všudypřítomné, často se setkávám s lidmi mimo mou sociální bublinu, kteří o něm vědí jen velmi málo a ještě méně informací mají o tom, co mohou dělat oni sami. I proto mi vše okolo Slow Femme přijde důležité – přinášet informace a tipy. 

Osobně nesnáším vyhazování čehokoli, takže prvním krokem by mohlo být snížit množství odpadu – nevyhazovat jídlo, ale radši nakupovat s rozmyslem a zbytek oběda třeba zamrazit. Věci opravovat a nechtěné darovat. Koš na odpad by měl být poslední možností.

Zajímá vás i odvětví odpadového hospodářství?

Ano, v rámci tématu módního průmyslu jsme o něm napsaly článek „Textilní odpad není sexy, ale týká se nás všech“.

Třídíte odpad? A pokud ano, třídíte už od dětství, nebo to přišlo později, například s osamostatněním či jako inspirace od partnera?

Ano, u nás v rodině se vždy třídilo. Donedávna jsem ale neměla možnost kompostování. Velkým překvapením po přestěhování do Prahy však bylo to, že tu téměř nejsou kontejnery na kov. Někde chybí úplně, obecně je jich ve čtvrtích velmi málo. 

Jak vás doma k třídění rodiče vedli, co všechno se u vás doma třídilo?

Nepamatuji si, jak nás k tomu vedli rodiče, ale základní škola, na kterou jsem chodila, patřila mezi Ekoškoly. Byli jsme motivováni ke sběru víček od petek, kovového odpadu, papíru nebo pomerančové kůry. Mezi třídami se soutěžilo o titul největšího sběrače.

Co vás ještě v oblasti udržitelnosti a nakládání s odpadem formovalo?

Dalším důležitým informačním zdrojem byl skauting.
V rámci celoroční činnosti (na Den Země probíhala každoroční akce Ukliď si své město), ale hlavně táborů, kde jsme odpad řešili pomocí kompostu, třídění a hlavně jeho minimalizace. A co jsme si do lesa přivezli, tak jsme z něj samozřejmě opět odvezli. 

Máte něco, co jste zařadila do svojí běžné „udržitelné“ rutiny a co by vás třeba před pár lety nenapadlo? Mám na mysli drobnosti jako vyřazení jednorázových brček, keep-cupy na kávu s sebou, látkové tašky na nákup a podobně…

Za covidu jsem si konečně koupila to-go hrneček. Do té doby jsem ho nepotřebovala, chodila jsem do kaváren a kafe dostala do porcelánu…
Velmi rychle jsem se naučila ho s sebou všude nosit. Stačilo myslet ráno na to, že se mám někde sejít na kafe.

Velkou radost mám taky z mamky, která řeší co možná nejšetrnější přístup k životnímu prostředí na malém městě, kde nejsou bezobalové obchody atd. Nakupuje do vlastních sáčků, pere v Jelenovi (a řeší, proč musí po jeho vypotřebování vždy vyhodit plastový obal…).

Popište nám, jak v kostce vypadá vaše péče o domácnost a zda a jak se proměnila směrem k větší udržitelnosti.

Máme kompost! Na úklid používám staré hadry (třeba rozstříhaná bavlněná trička), používám ocet a sodu. A hlavně se snažím minimalizovat počet věcí, které vlastním.

Kromě třídění odpadu je pro Karolínu zásadní méně vyhazovat a tím pádem toho mít i doma co nejméně. (Zdroj: Slow femme) 

Bioodpad dáváte do kompostu, vermikompostéru, nebo končí jinak?

Máme v bytě nádobu, do které dáváme bioodpad a ten následně vyhazujeme do určené popelnice na bioodpad, která funguje pro celý dům.

Jaké máte se Slow Femme další plány? Je něco, co vás čeká v nejbližší době?

Letos na podzim budeme vydávat naši první tištěnou ročenku! Právě teď nám na ni běží na Hithitu kampaň.

Rychlá palba – i s Karolínou jsme si dali krátký, rychlý a intuitivní dotazník „Buď, anebo“ na odlehčení. Tak jdeme na to!

Smažák, nebo řízek?

Oběd od Jídlo baví! (smích)

Pes, nebo kočka?

Pes.

Sako, nebo mikina?

Sako.

Film, nebo seriál?

Film.

Hory, nebo moře?

Hory. 

Víno, nebo koktejl?

Víno.

A teď k třídění odpadu:
Kam třídíme sklenici od okurek a co s kovovým víčkem?

Do skla a do kovů.

To by jistě šlo! Je ale dobré zmínit, že sklenice se dají v pohodě vytřídit i s víčkem. Na třídicích linkách si s tím poradí. Sklo dokonce nemusíme ani vymývat, stačí obsah vytřít ubrouskem nebo pořádně vyškrábat.

Kam patří kelímek od jogurtu a kam hliníkové víčko?

Plast a kov.

Přesně tak! Kam patří rozbitý porcelánový hrnek?

Směsný odpad.

Naprosto správně. Kam patří roztrhané triko?

Sběrný dvůr nebo směsný odpad.

Pokud jde o jeden kousek, pak směs je úplně správně.

Jdeme dál na poslední otázku – kam patří slupky od brambor?

Kompost nebo směsný odpad.

Kompost je bingo, pokud nemáme kompost ani vermikompostér, pak ideálně do kontejneru na bioodpad, abychom ulevili právě směsnému odpadu.

Moc děkujeme za příjemný rozhovor a držíme palce s hithitovou kampaní!