Třídím jako Diva: kam s odpadem ze zahrádky?
Zahrádkaření, to je prostě vášeň! A já to miluju, jako ostatně valná část českého národa! Obzvlášť v létě je pak ježdění na chalupu se zahrádkou opravdovým balzámem na duši, i když o záhonky je třeba se starat celoročně, to dá rozum. A jestli teď frčí pokojovky, tak za pár let se ze všech mladých pěstitelů bytových rostlin dost dobře můžou stát noví vášniví zahradníci a zahradnice! A kam s odpadem, který u toho vzniká?
Kdo jednou propadne kouzlu hrabání se v hlíně, ten s tím bude jen těžko přestávat.
Zahrádka nám navíc skýtá nejen příležitost odpočinout si od každodenních povinností, ale taky se leccos naučit.
Ať už zahrádkaříte s rodiči, s prarodiči, nebo na vlastní pěst, jedna věc je vždycky stejná: i na zahrádce vzniká odpad. A tak jsem se mrkla, jak naložit se zahradnickým odpadem.
Bioodpad není v hlavní roli
Já jsem si vždycky myslela, že při zahrádkaření hraje největší roli bioologicky rozložitelný odpad, který patří na kompost nebo do sběrných nádob na bioodpad, ale to je chyba lávky!
Docela dost odpadu, který při práci mezi záhonky vzniká, totiž není biologicky rozložitelný odpad a takový je pak potřeba správně vytřídit.
Některý odpad ze zahrádky do bia nebo na kompost samosebou patří – typickým zahradním odpadem, který je rozložitelný a lze jej recyklovat v hodnotný kompost, je třeba zemina, části rostlin, větve, posekaná tráva, listy, piliny apod.
Na kompost můžeme z kuchyně třídit slupky a odkrojky ovoce a zeleniny (měli bychom se vyhýbat kůře citrusových plodů, chemicky ošetřeným částem rostlin a těm, které jsou napadeny hnilobou a plísní).
Dále tam patří skořápky od vajec a ořechů, kávová sedlina, filtry od kávy, čajové sáčky, dřevěný popel.
Pokud máme domácí mazlíčky, můžeme tam dávat i srst, podestýlku z čištění zvířecích příbytků (hnůj býložravců – hospodářských zvířat, jako jsou krávy, kozy nebo ovce, králíci, morčata apod.). Rozhodně tam ale nepatří trus koček nebo psů. Ten totiž může obsahovat původce chorob nebo zárodky parazitů a hrozí jejich roznesení po zahrádce. A to prostě nechceme!
Podrobněji v článku Bioodpad pod lupou!
Zemina vždy na kompost? Tak jednoznačné to není!
Velkou neznámou, nad kterou živě diskutují uživatelé na nejednom kutilském a zahrádkařském serveru, je otázka, kam vyhodit zeminu.
Diva třídí odpad vždy a všude, tedy i na své zahrádce. (Zdroj: Samosebou.cz)
V malém množství můžeme nepotřebnou zeminu vytřídit na kompost nebo do sběrných nádob na bioodpad.
Někdo taky třeba zeminu z truhlíků v menším množství doporučuje „vracet zpátky přírodě“ – třeba jí obsypat stromy v zahradě.
Co když je ale zeminy fakt hodně?
V takovém případě je nejvhodnějším řešením zavolat specializovanou firmu, která nám s její likvidací pomůže.
Kdo nemá kompost, a přesto by chtěl třídit biologicky rozložitelný odpad, nemusí házet flintu do žita. Kompostovat se dá i v bytě, stačí pár žížal a vermikompostér!
Kam s obaly od hnojiv a dalších zahradnických lahůdek?
Hnojiva, umělé postřiky a podobné chemikálie bychom měli odevzdat do sběrného dvora, jedná se totiž o nebezpečný odpad a to se týká i obalových materiálů, ve kterých je tento obsah uchováván.
Tak umožníme „ekologickou likvidaci odpadu“ a jeho obalů.
Kam s posekanou trávou?
V menším množství poslouží čerstvě posekaná tráva jako tzv. přírodní mulč, ideálně používaný kolem stromů v okruhu od jednoho metru. Vrstva trávy by měla být maximálně 15 centimetrů.
Vrstva trávy bude zadržovat vodu, a kořeny stromů tak nebudou vysychat. Není pak třeba častá zálivka a brání také prorůstání plevele.
Časem se navíc rozloží a promění se tak v přírodní hnojivo – obsahuje totiž dusík a další látky, které by bylo škoda nevyužít. Trávu lze posypat také vrstvou mulčovací kůry.
Tohle je ukázka dokonalého procesu tzv. cirkulární ekonomiky a navíc typu hnojiva s minimální produkcí uhlíkové stopy!
A kam vyhodit zahradnické nářadí a květináče?
U plastových květináčů a truhlíků je třeba si dát pozor na materiál. Pokud na nich není recyklační symbol nebo značka s typem materiálu, je lepší je vyhodit do směsného odpadu. Mohly by být totiž vyrobeny z plastových směsí nebo z různých druhů plastů, které netřídíme do žlutého kontejneru (třeba PVC).
Keramické květináče rozhodně nepatří do kontejnerů na sklo! Pokud pro ně nenajdeme vhodnější využití (re-use) třeba proto, že jsou rozbité, pak patří do směsného odpadu, ve větším množství patří na sběrný dvůr.
Můžeme je ale použít podobně jako stavební suť, třeba jako zásyp cesty, základů staveb.
No a někdo tvořivý dokáže ze střepů zase díky upcyklaci vytvořit zajímavý objekt či krásnou dekoraci.
Kam patří floristická houba?
Aranžovací hmota na květinový styling sice může vypadat jako tvrdá houba, ale její složení je složitější.
Základem bývá syntetická pryskyřice s tzv. nadouvadly a nechybí ani aditiva a barviva.
Z toho vyplývá, že takový materiál nelze třídit a patří do směsi. Ať už jde o houbu, která se namáčí, nebo tu, se kterou se pracuje za sucha.
A staré nepotřebné zahradnické nářadí?
Tam se většinou dají využít alespoň jeho části – třeba dřevěná držadla, kdy jen stačí vyměnit kovovou násadu, obvykle vyrobenou ze železa (hrábě, lopata, sekera, rýč apod.), a naopak.
Kovové násady, které nelze znovu použít, můžeme odnést do výkupny surovin, kde za ně můžeme získat peníze, lze je vytřídit i do sběrných nádob na kovy, lepší je ale v případě třídění sběrný dvůr.
Tam patří i celé nářadí, kde si s takovými věcmi umí poradit nejlépe.
Tak to bychom měli! Teď už nezbývá než si vyhrnout rukávy a jít se trošku pohrabat v hlíně. A samosebou nezapomínejte vyprodukovaný odpad třídit vždy a všude – má to totiž smysl!