Zákon o jednorázových plastech, jak nás ovlivní?
V srpnu loňského roku byl schválen zákaz výroby a prodeje jednorázových plastů v ČR.
Šlo především o brčka, talířky, míchátka nebo příbory. Novelu zákona podepsal prezident Miloš Zeman, a tak nás čekaly různé změny. Jaké, to byly prozradí článek na Samosebou.cz!
V České republice vstoupily v platnost předpisy Evropské unie zakazující výrobu a prodej některých jednorázových plastových výrobků (příbory, brčka talíře atd.).
V srpnu loňského roku byla příslušná legislativa schválena Senátem ČR v zákoně o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí.
Do té doby jsme tak žili v přechodném období, ve kterém měly členské státy EU zapracovat směrnici do své legislativy a kdy mohli výrobci a distributoři těchto výrobků vyřešit další postup a doprodat vybrané produkty, kterých se omezení týká.
Některé státy aplikovaly i opatření nad rámec evropské legislativy – například Francie přijala zákaz balení ovoce a zeleniny do plastových fólií, Albánie zavedla zákaz jednorázových plastů již v roce 2018 atd.
Jaké změny přinesl zákon o omezení jednorázových plastů v ČR?
Legislativní opatření se týkalo některých jednorázových plastových výrobků – kromě již zmíněných talířů, brček a příborů jsou to i plastová míchátka, tyčinky k uchycení balónků, vatové tyčinky nebo kelímky a krabičky na jídlo z expandovaného polystyrenu.
Podle odhadů Ministerstva životního prostředí by se měla snížit spotřeba vybraných plastových výrobků přibližně o 1,77 miliardy kusů ročně. Jedním z cílů je snížit zátěž životního prostředí.
Kromě toho definuje zákon u některých výrobků z plastu také povinnost pro výrobce informovat o správném nakládání po jejich použití.
Spadají sem například tampony, vložky, vlhčené ubrousky nebo cigarety, kde jsou plasty obsaženy v cigaretových filtrech.
Výrobci vybraných produktů musejí také upozorňovat, že k produktu existují alternativní opakovatelně použitelné výrobky.
Další novinkou bylo zavedení jednotného značení – i zde je řeč o produktech osobní hygieny či o cigaretových filtrech.
Nápojové obaly vyrobené z plastu nebo z kompozitu do objemu 3 litry musí od července 2024 mít k sobě pevně přichycena plastová víčka či uzávěry.
Přírodě a šetrnosti je také nakloněno další opatření, které s novým zákonem vstoupí v platnost. Jde o nutnost vyrábět PET láhve na nápoje do roku 2025 z jedné čtvrtiny z recyklovaného plastu, od roku 2030 pak nejméně z 30 %.
Nová legislativa v tažení proti litteringu
Některým výrobcům vznikla nově povinnost podílet se na úhradě nákladů spojených s úklidem, dotříděním nebo odstraněním volně pohozeného odpadu na ulicích, silnicích, hřištích, v parcích atd.
Tento volně pohozený odpad (littering) se nachází mimo místa určená k jeho sběru, tedy mimo nádoby na tříděný odpad, směsný odpad či odpadkové koše.
Dříve nesly nemalé náklady na napravování důsledků nevhodného chování občanů na svých bedrech města a obce.
Úhrada se týká například plastových jednorázových sáčků (obaly baget, sendvičů apod.), odnosných nákupních tašek, plastových nádob na nápoje (objem až 3 litry), plastových kelímků a jednorázových nádob na potraviny určených k jednorázové a okamžité spotřebě (např. termoboxy, pevné průhledné obaly od toustů a sendvičů).
Týká se to ale také výrobců tabákových výrobků či některých hygienických potřeb.
Ministerstvo životního prostředí odhadovalo, že se v ČR každý rok prodá na 300 milionů plastových brček, 20 milionů talířů, 60 milionů příborů, 40 milionů nádob na jídlo a 40 milionů kelímků z polystyrenu – nejde tedy rozhodně o malá čísla.
Ačkoli se neustále vyvíjejí ekologičtější jednorázové alternativy, je důležité vycházet z hierarchie nakládání s odpady.
KAŽDÝ Z NÁS MŮŽE SVÝM PŘÍSTUPEM OVLIVNIT UHLÍKOVOU STOPU, KTEROU ZA SEBOU SVÝM CHOVÁNÍM ZANECHÁ. (ZDROJ: SAMOSEBOU.CZ)
Cílem legislativních opatření je ochrana životního prostředí. Podle Euractiv vyprodukují obyvatelé Evropské unie každým rokem cca 26 milionů tun plastu, ale k recyklaci se vrátí přibližně 30 % plastového odpadu. To vede k narůstajícímu znečištění moří a oceánů, které se jen v souvislosti s plastovým odpadem ročně pohybuje v rozmezí 150 000–500 000 tun.
Podle hlavního ekonoma Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslava Čížka už většina výrobců hledala pro zrušené obaly alternativy s tím, že dražší ekologičtější materiály se nejspíše do výsledných cen výrobků a potravin promítnou.
Zároveň zmiňuje, že firmy se snaží hledat takové alternativy, které jsou co možná nejvhodnější pro následnou recyklaci.
Je ale důležité si uvědomit, že legislativní opatření vznikají proto, aby korigovala určité chování.
My, jakožto spotřebitelé, máme odpovědnost za to, jakým způsobem nakládáme s odpady, které vyprodukujeme.
Obecně platí, že bychom se měli snažit produkci odpadů předcházet a vyprodukovaný odpad bychom měli správně třídit. Jen tak mu dáme šanci na opětovné využití.