S Andělem na horách: jak se třídí na sněhu?
Svět Milana Anděla spojuje vášeň pro přírodu a komunikace s lidmi.
Jako dlouholetý akademik Ostravské univerzity se zabýval tématy regionálního rozvoje
a především udržitelnosti a ochrany přírody.
Teorii i praxi přenesl do celé řady inspirativních komunikačních konceptů a projektů, jako například „Poděkuj horám“ a „Čistý festival“. Inspiraci rád hledá na vrcholcích hor v běhu, chůzi, sedle kola, na lyžích nebo zavěšený na laně. Přečtěte si rozhovor o tom, jak se jeho aktivity rozvíjely a jak se u nás inspirují například i studenti ze zahraničních univerzit.
Mohl byste se na začátek našim čtenářům představit? Čím se zabýváte a jak vlastně vaše práce souvisí s tříděním odpadu
Nejraději se hrabu v odpadech, zkoumám je ve světovém měřítku posledních 15 let.
Předtím jsem pořádal nejrůznější akce a festivaly. Když jsem to v jeden okamžik spojil, tak z toho vzniklo vytváření reklamních a komunikačních kampaní s tématem správného nakládání s odpady.
Zjednodušeně řečeno, snažím své životní poznatky předávat srozumitelně lidem a vysvětlovat jim, proč je pro naši planetu důležité správně například třídit odpady.
Pocházíte z domácnosti, kde se vždy třídil odpad, nebo jak jste s tříděním začal vy sám? Jaká byla vaše třídicí cesta?
Pamatuji si jako kluk, když se cestou na základní školu poprvé objevil třídicí kontejner, zelený zvon na sklo. Tehdy jsem ho ještě moc nepotřeboval. A naši vlastně taky ani ne. Ale jakmile jsem si domácnost založil, tak se mi začal hodit. Ale nejvíce doma třídíme plasty a papír.
Některým lidem se prostě koše, ideálně ty na třídění, musí dát doslova pod nos.
Jinak jsou schopni házet odpadky kamkoliv. Klidně do lesa v chráněné oblasti.
Jaká informace v souvislosti s tříděním odpadu, nebo jednotlivých komodit, vás nejvíce překvapila?
Překvapila a potěšila zároveň. Velká část výrobců, v čele s hlavním českým pivovarem, začala vyrábět jednorázové plastové kelímky z PET. Díky tomu je mohou pořadatelé akcí a festivalů vytříděné od návštěvníků efektivněji předávat k recyklaci. Takže urazí jen velmi krátkou a energeticky nepříliš náročnou cestu a jsou zpět u konzumentů v nové podobě.
Tady se naplno ukazuje smysl třídění a recyklace.
Máte trochu návodné příjmení a nedá se pro odlehčení nezeptat, jestli věříte na čerty a anděly?
Některé děti, které mě znají příjmením, ty na ně věří. Takže mám v mobilu takovou vychytávku. Uloženého fiktivního kámoše Čerta. Displej mobilu s tímhle kámošem používám jako zbraň na zlobivé děti celoročně se slovy: „Víš, že jsem Anděl a tohle je můj kámoš Čert, stačí jen zavolat.“ A ono to zabírá klidně i v červenci. Preventivní obcházení dětí v přestrojení jednou ročně jen 5. prosince prostě už nefunguje.
Viděl jste film „Anděl na horách“ – neinspiroval vás náhodou právě k „Třídění na sněhu“?
A jejej. To je naše rodinná záležitost. Dcerku jsem vzal na tatranské Solisko a do Tatranské Lomnice letos v jejím jednom roce. Protože skáču dobře a skáču rád.
A hlavně chodím rád na hory a tam mi směsný odpad hodně vadil, a to nejen v koších, ale taky odhozený v lesích (zde více o důvodech, proč nepohazovat odpad). Proto jsem s tím začal před osmi lety aktivně bojovat s pytlem v ruce. Třídění na sněhu se tak nabízelo logicky jako další aktivita, která musela v mém životě následovat.
Jak a proč vznikl projekt „Třídíme na sněhu“, čím je specifický a jaký má ohlas?
Myšlenka byla jednoduchá a vycházela z průzkumu uvažování části populace.
Některým lidem se prostě koše, ideálně ty na třídění, musí dát doslova pod nos.
Jinak jsou schopni házet odpadky kamkoliv. Klidně do lesa v chráněné oblasti. Jsem rád, že projekt „Třídíme na sněhu“ EKO-KOM podpořil.
Je správnou cestou do budoucna, která ve spolupráci s provozovateli horských středisek ukazuje, jak se mají lidé na horách správně chovat.
Odpad je třeba třídit i na horách. (Zdroj: Instagram.com/trdimenasnehu)
Je v rámci horských středisek v sezóně problém s litteringem a máte pocit, že se přístup lidí mění (vlivem společenského nastavení, nebo i v návaznosti na „Třídíme na sněhu“)?
Mnoha lidem u nás ještě chybí ten „dokonale alpský“ přístup k přírodě. Ještě si jí neumíme moc vážit. Ale za osm let jsme s projektem „Třídíme na sněhu“ a jeho letní verzí „Třídíme v přírodě“ urazili obrovský kus cesty.
Bohužel v některých lokalitách ještě lidé nejsou tak dobře vychovaní a naučení nakládat s odpady. Vždy záleží na tom, jak dokáže lokálně fungovat osvěta a nastavení místních lidí.
U nás v Beskydech jsme dokázali lidi poměrně rychle dobře nasměrovat. A lidé svými postoji a názory v dobrém slova smyslu „nakazili“ většinu. Na odpadky odhozené na horách tam narazíte už jen málokde.
Pohozený odpad a nakládání s ním je celosvětovým problémem. Více o tomto tématu na www.littering.cz.
Vy v oblasti třídění odpadu a trvalé udržitelnosti podnikáte mnoho aktivit. Proč a jaké konkrétně?
Za zmínku stojí právě projekt „Poděkuj horám“ v rámci našeho spolku „Čisté Beskydy“.
Po několika letech práce se do symbolického úklidu Beskyd v jeden den zapojily tisíce lidí.
A tento postoj většiny již dnes nedovolí jen tak komukoliv odhazovat odpadky v přírodě.
Jsem rád, že jsme tím inspirovali v Krkonoších, Polsku, ale třeba také celou řadu nápadů od nás vždy po roce přebírala iniciativa „Ukliďme Česko“. Jsem rád, že jsme přinesli lidem inspiraci a ukázali cestu. Ty nejlepší věci vznikají lokálně.
Akce Poděkuj horám bojuje úklidem proti litteringu. (Zdroj: MamiArt)
I když je zima a letní sezóna je ještě daleko, rádi bychom se pozastavili u projektu „Čistý festival“. Jak vás napadl, čím je specifický?
V roce 2007 jsem poprvé viděl festival zamořený plasty všude kolem. V roce 2008 jsme lidi začali motivovat projektem „Čistý festival“, a to hezky česky. Za 30 přinesených prázdných kelímků dostali pivo zdarma nebo jinou recyklovanou odměnu. Aby viděli, co je možné z použitých plastů vyrobit. V roce 2010 bylo prakticky po problému a festivaly byly čisté.
V čem se projekt v průběhu let změnil? A pozorujete i změny v chování návštěvníků? Jaké? A co bylo „motorem změn“?
Hlavní a nevyhnutelnou změnou na festivalech byl patent třikošů, které jsme vyladili s kolegou Honzou. Lidé s rostoucí životní úrovní už neslyšeli na pivo zdarma za kelímky, a tak jsme museli hledat nové způsoby, jak návštěvníky přimět třídit. Komfort v podobě barevných košů na třídění dnes patří k festivalům stejně jako kvalitní zahraniční kapely.
Třikoše jsou speciální plastové koše, které umožňují třídit tři druhy odpadu, které jsou navíc přizpůsobené pro použití v nepříznivých podmínkách. Jsou současně dokladem toho, jak může být použit recyklovaný plast, protože právě z něj jsou z 97 % vyrobeny.
Co je zatím pro vás osobně největším úspěchem Čistých festivalů, na co jste pyšný?
Jsem rád pokaždé, když se ozvou zahraniční studenti nebo novináři a chtějí o nás psát články nebo diplomové práce.
Projektem neustále inspirujeme lidi ve světě, v USA, Spojeném království, Nizozemsku a podobně. Ono se to nezdá, ale v mnoha těchto zemích se problémů s odpadem dodnes koncepčně nezbavili. My v ČR umíme odpad z festivalů nejen odvézt, ale také efektivně dotřídit a recyklovat.
Pořadatelé jsou důslednější, například tým Colours of Ostrava má přesně spočítáno, jaká cesta použitého odpadu je pro naši planetu nejlepší.
Máte pocit, že se festivaloví návštěvníci během let naučili lépe třídit a vůbec nakládat ve festivalových areálech s odpadem?
Určitě, mladá generace je velmi zodpovědná. Více či méně tuší, co je čeká ve středním věku, když se nezastaví klimatické změny. Takže se nám potřeba správného nakládání s odpady komunikuje lépe.
Dbá i festivalové vedení na nakládání s odpady více než dříve?
Určitě ano, souvisí to právě s očekávanými klimatickými změnami. Pořadatelé jsou důslednější, například tým Colours of Ostrava má přesně spočítáno, jaká cesta použitého odpadu je pro naši planetu nejlepší.
Vnímáte rozdílný přístup návštěvníků zimních středisek a letních festivalů? Pokud ano, v čem podle vás tkví?
Vše je o lidech, na které kde narazíte. Asi je neumím hodit do jednoho pytle. Mnohdy překvapí lidé, do kterých byste to nikdy neřekli. A to jak pozitivně, tak negativně.
Jaká je vaše oblíbená zimní destinace v Česku v rámci „Třídění na sněhu“ a jaký letní festival v rámci „Čistých“ je vaše srdcovka?
Obě dcerky jsem vzal hned v prvním roce na Colours of Ostrava, protože to nemáme daleko. Ale nejraději mám sousedské akce na dědině u nás v Beskydech. To jsou srdcovky.
Stejně tak to mám s horskými resorty. Všude je dobře, ale doma nejlépe. Přestože vždy rád zajedu do Krkonoš na Černou horu nebo na Dolní Moravu, tak je pro mě nejvíc nasadit v zimě u baráku skialpy a vyjet na nich na kopečky pod Lysou horou.
„Rychlá palba“
A nyní přichází tzv. rychlá palba, v první části vás poprosíme odpověď výběrem „buď, anebo“. A v druhé části zaměřené na třídění a recyklaci odpadu vás poprosíme bez googlování či jiného vyhledávání informací zkusit odpověď na otázky ohledně nakládání s odpadem.
Buď, anebo. Co z následujícího preferujete? Zkuste to rychle a intuitivně, ale s vysvětlením.
„Anděl na horách“, nebo „Dovolená s Andělem?“
Určitě “Anděl na horách”.
Ráno kávu, nebo černý čaj?
Ráno kávu.
Večer klid a film, nebo večírek s přáteli?
Klid a film.
Na Čistém festivalu radši strávíte čas v chill-out zóně, nebo v „Třídílně“?
Rozhodně chill-out.
Colours, nebo Votvírák?
Colours.
Pokáč, nebo Pekař?
Pokáč.
Pivo, nebo víno?
Víno.
Kočka, nebo pes?
Pes.
Dostihy a sázky, nebo Scrabble?
Dostihy a sázky.
Svíčková, nebo řízek?
Řízek.
A teď se přesuneme k třídění odpadu:
Jaký materiál vhodný k recyklaci se značí symbolem 70 GL?
Sklo, na barvu si nevzpomenu.
Správně! Jde konkrétně o čiré sklo. Kam patří vyhodit použitý papírový kapesník?
Do směsi.
Je to tak! Můžeme třídit alobal?
Do hliníku, za určitých okolností.
Správně, patří do kontejneru na kovy, samosebou musí být čistý a jinak neznehodnocený.
Kam třídíme ruličku od toaletního papíru?
Může a nemusí to být papír.
Dnes je již možné do papíru třídit právě i papírové ruličky od toaletního papíru.
Jaký typ kombinovaného obalu třídíme do kontejnerů označených oranžovou barvou (či samolepkou)?
Nápojový karton.
Velmi správě! Kam patří prázdný kelímek?
Záleží, z jakého je materiálu.
Nenechal jste se nachytat, ten plastový třídíme do plastů.
Kam patří tácek od klobásy?
Záleží, jestli je znečištěný, nebo ne.
Přesně tak, špinavý papírový tácek patří do směsného odpadu, pokud by byl čistý, pak do papíru.
Kam třídíme rozbité lyže?
Záleží na materiálu, ale nejspíš poradí na sběrném dvoře.
Rozhodně ano, patří je odvézt do sběrného dvora.
Kam třídíme krabici od pizzy?
Záleží, jestli je znečištěná od jídla, nebo ne.
Ani tentokrát jste se nenechal nachytat.
Špinavou a mastnou vyhodíme do směsi, čistou do modrého kontejneru na papír.
Moc děkujeme za skvělý rozhovor a ať se vám daří s třídicími projekty i dále!