Infografika: třídění a recyklace kovů v ČR v roce 2023

Umíte si představit svět a náš život bez kovů? Různé druhy kovů a jejich slitiny se vyskytují snad všude kolem nás – od nejdrobnějších součástek, jako jsou sponky v sešívačce, drátky v mikroprocesorech a čipech, přes hřebíky a jiný spojovací materiál a různé druhy obalů, jako jsou konzervy a plechovky či propanbutanové láhve, dále přes automobily a jiné dopravní prostředky až po konstrukce mostů či budov. Ani takové přistání na Měsíci by nebylo možné bez použití kovů. Jak jsme na tom s tříděním a recyklací kovů v ČR?
Proč, jak a kam kovový odpad třídit? To vše prozradí infografika a článek na Samosebou.cz!

Kovy – jedinečný obalový materiál

Díky svým jedinečným vlastnostem, jako je odolnost, nepropustnost a nekonečná recyklovatelnost, zajišťují kovové obaly bezpečnost a kvalitu produktů. Jejich vynález znamenal skutečnou revoluci v balení a uchovávání (nejen) potravin.

Za jejich „dobře odvedenou práci“ bychom je měli vždy vytřídit, protože jen tak umožníme jejich recyklaci.

Třídění kovů je nesmírně důležité, díky tomu umožníme jejich recyklaci a je důležité vědět, že kovy můžeme recyklovat donekonečna!
Šetříme tak primární suroviny, které by bylo potřeba opět vytěžit a zpracovat – tento proces je z mnoha důvodů mnohem náročnější než recyklace kovového odpadu a jeho přeměna na druhotnou surovinu, kterou opětovně zpracujeme.

Třídění a recyklace kovů v ČR za rok 2023 v infografice

Podle nejnovějších údajů o třídění a recyklaci odpadů v ČR¹ vytřídil každý z nás za rok 2023 v průměru 21 kg kovového odpadu. Recyklováno je 99 % vytříděných kovů. Další zajímavosti nabízí infografika.

Třídění kovů je důležité, protože kovy lze třídit donekonečna! V roce 2023 vytřídil každý obyvatel ČR na 21 kg odpadu z kovů. (Zdroj: Samosebou.cz)

Historické okénko – jak to bylo, nebylo s kovy dříve?

Kdysi bylo nemyslitelné vyhazovat jakékoli výrobky z kovu – sekery, pily, hrnce, nože či příbory byly symbolem bohatství a dědily se i po generace. Pokud nešlo kovové výrobky použít znovu, roztavily se, vyrobilo se z nich, co bylo třeba, a tyto nové výrobky opět po dlouhá léta sloužily.
S rozmachem průmyslu, velkovýroby a příchodem „doby blahobytu“ zejména ve vyspělých společnostech se v mnohém přístup změnil.
Kovy se s inovacemi a dostupnějšími technologiemi začaly čím dál více používat i v obalovém průmyslu a masově se začaly dostávat přímo ke konzumentům – ať už ve formě konzerv, tub, alobalových fólií, či plechovek na nápoje, sprejů atd.

V důsledku průmyslové výroby a inovací na sebe nenechala dlouho čekat změna životního stylu a nákupního chování. Společnost se stala konzumní a vzhledem k větší dostupnosti surovin a výrobků si dříve cenných věcí přestala vážit.
A tak i obaly ze skla a keramiky nebo právě kovové obaly jako konzervy, různé plechové krabičky a dózy, jídlonosiče či kbelíky, kanystry a další kovové výrobky začaly končit častěji „ve smetí“.

Ohlédnutí za vývojem třídění kovů v ČR

Kovový odpad dříve končil obvykle ve výkupnách surovin (podobně jako odpad z papíru), kde za vytříděný kov lidé dostávali peníze.

K rozvoji systému sběru a recyklace obalových odpadů došlo v ČR na konci 90. let 20. století. Třídění kovů, tedy i kovových obalů bylo obvykle možné řešit přes výkupny surovin či sběrné dvory, existovaly i některé místní iniciativy.
Od roku 2015 platí pro obce ČR povinnost zajistit obyvatelům možnost třídění kovů a kovových obalů a volí k tomu různé formy. Obvykle záleží na více faktorech, na jejichž základě se obce rozhodnou, jak tuto povinnost splní. Nabízejí se různé možnosti.

V některých obcích je možné třídit kovy do samostatných nádob označených šedou samolepkou, jinde je to možné prostřednictvím tzv. multikomoditního sběru odpadu, kdy kovy třídíme společně s jiným druhem odpadu.

V mnoha obcích je možné kovy třídit v rámci sběrných dvorů, výkupen surovin či přistavením velkoobjemových kontejnerů v předem určený čas na předem určené místo, jiné obce volí svoz kovového odpadu v předem oznámený den a určitým způsobem (například tzv. železné neděle, kdy lidé dali kovový odpad před dům a přímo odsud jej odvážela svozová auta).
Další zajímavé informace nabízí Příběh kovů.

Jednou z možností třídění kovů a kovových obalů jsou samostatné nádoby označené šedou samolepkou. (Zdroj: Samosebou.cz)

Pokud je to možné, měli bychom předcházet tvorbě odpadu. V případech, kdy to možné není, měli bychom odpad vždy vytřídit, protože jen tak umožníme jeho efektivní využití. Nedává přece smysl plýtvat zdroji, které navíc můžeme používat neustále dokola.
Věděli jste, že třeba taková pohozená plechovka se v přírodě bude rozkládat přibližně 50 let? Pohozené odpady (littering) znamenají značnou zátěž pro obecní rozpočty, které musí zajišťovat úklid veřejných prostranství, jsou ale i zátěží pro přírodu a její obyvatele. Třiďte kovy, má to nekonečný smysl!

1 Jak třídit – Příroda. Online. 2024. Dostupné z: https://jaktridit.cz/priroda/. [cit. 2024-08-07].