Doba plastová: (nejen) oceány jsou plné plastového odpadu
Plastový odpad v oceánech je problémem pro živočichy, kteří tam žijí, ale také pro životní prostředí a pro nás. Odkud plasty a mikroplasty v mořích a oceánech pocházejí? Jaké škody způsobují a jak můžeme pomoci zmírnit tento celosvětový problém, i když nemáme moře? To vše v článku na Samosebou.cz!
Fakta aneb doba plastová v číslech
Pojďme si nejprve představit statistiky, které napoví, jak významnou položkou jsou dnes plasty na Zemi. Od roku 1950 vzrostla výroba plastů více než 230krát, každou minutu se na světě prodá asi 1 milion plastových láhví!1
Podle vědeckých odhadů jen v roce 2019 vypustila výroba a spalování plastů na celém světě do atmosféry více než 850 milionů tun skleníkových plynů…
Dobu rozkladu odpadu ovlivňuje mnoho faktorů – třeba déšť, sluneční svit, působení větru, kyselost půdy, výkyvy teplot a další faktory.
Uvádí se, že igelitový sáček se průměrně rozkládá přibližně 25 let, plastový kelímek 70 let, polystyren, ze kterého se vyrábějí například krabičky na jídlo, se zřejmě nerozloží nikdy.2 Více o jednotlivých druzích plastů zjistíte v Encyklopedii plastů.
Velké množství plastového odpadu či odpadků s podílem plastů končí bohužel právě v oceánech. Odhaduje se, že každý rok doputuje do oceánů
8-12 milionů tun plastů (asi z 27 % se jedná o odpad spojený s rybářstvím).
Pokud by současné tempo znečištění moří a oceánů pokračovalo, bude do roku 2050 v oceánech co do hmotnosti více plastů než ryb. Plastovým odpadem je ohroženo více než 700 druhů mořských živočichů.3
Znečištění na plážích je jen špičkou ledovce. Obrovské množství plastů se skrývá spíše pod hladinou. (Zdroj: Freepik.com/AI)
Největší koncentraci plovoucího plastu na světě představuje tzv. Velká tichomořská odpadová skvrna (Great Pacific Garbage Patch) – odhaduje se, že má plochu větší než 1,6 milionu čtverečních kilometrů!
Plastový odpad nezná hranice
Znečištění oceánů plasty je globální problém, který ovlivňuje nejen mořské ekosystémy, negativní dopady má také na lidstvo a životní prostředí.
Každoročně končí v oceánech miliony tun plastového odpadu, což ohrožuje mořské živočichy, narušuje ekosystémy a má vliv i na lidi – nejnovější výzkumy hovoří o mikroplastech v lidských orgánech a tkáních.
Ačkoli se zdá, že problém znečištění moří a oceánů se týká hlavně přímořských států, i země bez přístupu k moři mohou hrát klíčovou roli v řešení této krize.
Přestože vnitrozemské státy nemají přímý přístup k oceánům, plastový odpad z jejich území může do moří doputovat řekami. Jejich aktivity tedy mohou mít nepřímý, ale významný vliv na znečištění oceánů.
Odpad z našich ulic se může vodou dostat do moří a způsobovat znečištění a kontaminaci vody. Odpad na zem nepatří a měli bychom ho třídit. (Zdroj: EKO-KOM)
Mezi hlavní toky, které celosvětově přispívají k znečištění světových oceánů plastem, patří řeka Mekong. Odhaduje se, že ročně přivádí do Jihočínského moře na 33 000 tun plastového odpadu, což ji činí jedním z největších přispěvatelů ke znečištění oceánů v jihovýchodní Asii.
V Evropě drží toto neslavné prvenství řeka Dunaj, která přinese do moře cca 1 500 tun plastu ročně!
Plastový odpad je tedy problém, který nezná hranice. Ať už mají země přímý přístup k mořím, nebo ne, mohou přispět ke globálnímu řešení prostřednictvím udržitelnějšího zacházení s plasty, recyklací plastového odpadu i používáním alternativních materiálů a postupů (např. chemická recyklace plastů).
Každý krok směrem k redukci používání plastů a produkce plastového odpadu, ať už na místní, či globální úrovni, pomáhá chránit světové oceány pro budoucí generace.
Většina odpadu z plastů (asi 79 %) končí buď na skládkách odpadu, nebo v přírodě, zbývajících 12 % je spalováno. I když se recyklace plastů v některých zemích (Švédsko a Německo) zlepšuje, celosvětově zůstává poměrně nízká kvůli různým překážkám. Těmi mohou být nedostatečná infrastruktura i vysoké náklady na recyklaci a složitost třídění plastových materiálů.4 Více v článku Jaká je cesta plastového odpadu?.
Plasty – nejvíc je těch nejmenších
Mikroplasty jsou poslední dobou čím dál častěji zmiňovaným termínem. Jsou o to nebezpečnější, o co jsou menší – tyto malé plastové částice jsou menší než 5 milimetrů! Jsou tak malé, že je konzumují mořští živočichové, čímž se dostávají do potravního řetězce.
Mikroplasty se dnes nacházejí nejen v mořských plodech, ale i v pitné vodě, v tkáních živočichů i lidí a i ve vzduchu. Jsou tak drobné a lehké, že mohou být přenášeny vzduchem a dostat se i do oblastí, kde je přítomnost plastových produktů nulová.
Mikroplasty jsou všude – a dostávají se i do lidského těla! Jak? To prozradí tohle video… (Zdroj: Instagram.com/shluk.bunek)
Mikroplasty byly nalezeny v dešťové vodě na místech, kde bychom to neočekávali – například v odlehlých oblastech, jako je Národní park Rocky Mountains v USA, nebo dokonce na Antarktidě. To ukazuje, jak rozšířené je znečištění mikroplasty. Podrobněji v článku Národní parky v USA vydaly mikroplastové zjištění.
A důležité je nezapomínat, že plasty a mikroplasty mnohdy obsahují i produkty, u kterých nás to na první pohled nenapadne – třeba takové cigarety, resp. cigaretové filtry.
Právě nedopalky patří mezi nejčastěji pohozený odpad a málokdo tuší, jak negativní mají dopad.
Doba rozkladu je přibližně 15 let, po celou dobu se z nich ale uvolňují mikroplasty, dehet a další škodlivé látky – proto bychom odpad nikdy neměli pohazovat, ale vždy bychom jej měli vytřídit. Jen tak umožníme jeho efektivní využití recyklací, příp. energetickým využitím…
Plasty v oceánech v čele s mikroplasty nejsou lokálním, ale globálním problémem, který je potřeba neprodleně řešit. Každý z nás může mnohdy ovlivnit používání plastových výrobků…
Budeme pít vodu z opakovaně použitelné kovové láhve, nebo z jednorázové petky? Budu si nosit obědy v jídlonosičích, nebo v polystyrenových krabičkách? Dám si kafe do opakovaně použitelného termohrnku, nebo do jednorázového plastového kelímku? A sváču si zabalím do igeliťáku, který pak vyhodím, nebo do krabičky, kterou umyju a použiji znovu?
Každý krok směrem k udržitelnosti se počítá, u plastů obzvlášť… Je tedy zřejmé, že předcházení používání plastů a třídění těch použitých je v každém případě klíčové, a to i tehdy, když moře nemáme!
1 Svět na jedno použití aneb PET láhev jako symbol prosperity i konzumu. Online. Hrot24. 2022. Dostupné z: https://www.hrot24.cz/clanek/svet-na-jedno-pouziti-aneb-pet-lahev-jako-symbol-prosperity-i-konzumu. [cit. 2024-09-20].
2 Jak dlouho se rozkládají odpadky? Online. ČT 24. 2017. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/archiv/jak-dlouho-se-rozkladaji-odpadky-94529#fotka=108696. [cit. 2024-09-20].
3 Plastový odpad a jeho recyklace v EU (infografika). Online. Evropský parlament. 2023. Dostupné z: https://www.europarl.europa.eu/topics/cs/article/20181212STO21610/plastovy-odpad-a-jeho-recyklace-v-eu-infografika. [cit. 2024-09-20].
4 Plasty v oceánech: fakta, důsledky a nová opatření. Online. Evropský parlament. 2021. Dostupné z: https://www.europarl.europa.eu/topics/cs/article/20181005STO15110/plasty-v-oceanech-fakta-dusledky-a-nova-opatreni-eu-infografika. [cit. 2024-09-20].
Třídění textilu v ČR – kam a jak třídit oblečení a textilní odpad?
Kontejnery na textil – kam vyhodit roztrhané oblečení a boty?
Infografika: třídění a recyklace skla v ČR v roce 2023
Co říkají nejnovější výsledky o využití skla a další zajímavosti
Infografika: třídění a recyklace kovů v ČR v roce 2023
Co říkají nejnovější výsledky o využití kovů a další zajímavosti
Historie kovů: jak a kde se vzaly kovové obaly?
Kovové obaly – proč je důležité třídění a recyklace