Ekologická likvidace odpadu
Stejně jako pojem „druhotná surovina“, také pojem „ekologická likvidace odpadů“ není v legislativě odpadového hospodářství vymezen.
V praxi se ovšem toto slovní spojení často používá a mnohdy jde o „marketingové označení“ způsobů a forem nakládání s odpady tak, jak je definuje zákon o odpadech.
Likvidace odpadů je dříve používaný pojem, který v současnosti nahradilo tzv. odstranění odpadů. Jde tedy vlastně o činnost, která není využitím odpadů a v podstatě ukončuje nakládání s odpady. Jedná se o celou řadu činností, jako jsou skládkování, rozklad kalů v půdě, ukládání kalů nebo kapalných odpadů do povrchových nádrží či hlubinných prostor atd. Nejčastěji je pojem „ekologická likvidace odpadů“ spojován s likvidací vozidel s ukončenou životností (autovraků) či nebezpečných odpadů obecně. Ostatně v případě celé řady kapalin a náplní ve vozidlech mluvíme právě o nebezpečných odpadech. Jsou to látky, které mají jednu nebo více nebezpečných vlastností. Nebezpečné vlastnosti definuje zákon o odpadech a patří mezi ně například hořlavost, žíravost, dráždivost a toxicita. Nebezpečné odpady mohou při neopatrné nebo neodborné manipulaci poškodit zdraví lidí či zvířat nebo poškodit životní prostředí. V praxi se dále za nebezpečné odpady považují zbytky barev, laků, rozpouštědel, ropných látek, léků, hnojiv, čisticích prostředků atd. Nakládání s takovými odpady je velmi složitý proces. Nebezpečné odpady, které nám případně v domácnostech vzniknou, musíme přinést na sběrný dvůr, ze kterého pak putují tzv. oprávněné osobě – jednoduše řečeno firmě, která má povolení (a patřičné zázemí a vybavení) ke shromažďování a ekologické likvidaci těchto druhů odpadů. Nebezpečné odpady se musí před odstraněním dále upravovat pro eliminaci svých nebezpečných vlastností a k tomu jsou určena další specializovaná zařízení.