Mikroplastové částice
Tzv. mikroplasty jsou definovány jako plastové částečky menší než 5 mm, přičemž spodní hranice není jasně stanovena. Plastové částice menší než 1 µm pak nazýváme . Mikroplasty dělíme na primární a na sekundární.
Původ tzv. primárních mikroplastů se pojí k výrobě, jedná se většinou o odpadní materiál, který ale může najít další uplatnění při výrobě nových produktů (plastové částice se používají například v kosmetice při výrobě peelingů, v čisticích a abrazivních prostředcích apod.).
Tzv. sekundární mikroplasty se uvolňují při rozpadu větších kusů plastů, při mechanickém opotřebení, působení chemických látek, světla a dalších vnějších vlivů. Sekundární mikroplastové částice se uvolňující například při praní oděvů vyrobených z plastových vláken (nylon, polyester apod.), při otěru pneumatik, ale také třeba při rozkladu plastového odpadu (velmi negativní dopad mají nedopalky cigaret, které obsahují ve filtrech drobné plastové částice).
Výskyt mikroplastů je celosvětový problém, protože je neumíme jednoduše odstranit. Podle nejnovějších výzkumů se již staly součástí potravního řetězce. Jak může docházet ke kontaminaci drobnými plastovými částicemi?
Mikroplasty se hojně vyskytují například v povrchových vodách, kam se dostávají mimo jiné i z komunálních a průmyslových odpadních vod, ve kterých se objevují ve vysokých koncentracích. Při čištění odpadních vod jich je odstraněno cca 90 %, značné množství mikroplastů se nachází v odpadních kalech, které se používají jako hnojivo zemědělské půdy. Touto cestou se tak dostávají do koloběhu vody, následně do půdy, rostlin, zvířat a stávají se tak součástí potravního řetězce.
Ideální je předcházet používání plastů, plastový odpad třídit a rozhodně odpad nepohazovat v přírodě.