PLECHOVKA
První plechovky pocházejí z Bavorska ze 14. století. Dále se vyvíjely a na začátku 19. století byly poprvé použity na uchovávání potravin za pomoci tepelného sterilování. Velký rozmach plechových konzerv nastal po druhé světové válce.
Plechovka je nádoba vyrobená z kovu, nejčastěji z oceli, nerezové oceli nebo hliníku. Plechovky se vyrábějí jako třídílné nebo dvoudílné obaly.
Třídílné plechovky se vyrábějí výhradně z ocelového plechu a tvoří je plášť, dno a víčko. Plášť se vystřihuje z plechových tabulí, které se pak stáčejí a spojují pájením (pro potravinářské aplikace se již tato metoda nepoužívá), svařováním nebo lepením. Na obou stranách hotového pláště plechovky se potom vytváří obruba k naválcování víčka a dna. Tento typ plechovky známe jako takzvanou konzervu.
Dvoudílné plechovky mají dno i plášť z jednoho kusu a vyrábějí se tažením. Oproti „konzervě“ je tento proces náročnější. Víčko se přiválcuje po naplnění plechovky. Vyšší tvary dvoudílných plechovek se vyrábějí především z hliníku a známe je jako nápojové plechovky. Nižší tvary těchto plechovek se vyrábějí i z ocelového plechu, třeba pro paštiky nebo rybičky. Proti třídílným plechovkám mají tyto dvoudílné jisté výhody. Díky absenci spoje pláště mají větší pevnost a těsnost, což je výhodou pro obaly s větším vnitřním tlakem. Především pro sycené nápoje, pivo, aerosoly a další.
Každý použitý materiál plechovek má navíc celou řadu dalších povrchových úprav, aby nedocházelo ke korozi vlivem působení samotné náplně nebo povětrnostních vlivů.
Plechovky označené recyklačními symboly 40 FE (železné) a 41 ALU (hliníkové) jsou praktickým obalem i díky možnosti opakované recyklace. Po úplném vyprázdnění je proto třídíme do nádob určených pro sběr kovového odpadu nebo odneseme do sběrného dvora, případně do výkupny druhotných surovin.